logo

Žádná setkání nejsou náhodná

Body: 1, Hodnocení: 70 %

Co se mi na knize nejvíce líbilo?


Nejvíce se mi líbilo, že tato kniha propojuje jednoduchou teorii s praxí a životními situacemi. Také nabízí rovnou i možná řešení a rady jak si se situacemi poradit, případně si jimi v klidu a s pochopením projít.


Dále se mi líbila myšlenka toho, že každé setkání s další osobou, ať už v negativním či pozitivní směru, přispěla svým způsobem k tomu, abych mohla být taková, jaká jsem dnes.


A také samozřejmě to, že kniha odkazuje k osobní zodpovědnosti nejen slova, ale i myšlenky.  


Propojení knihy s TA a podnikáním:


V určitých kapitolách této knihy jsem viděla propojení s knihou Dialog . 


V této knize se píše, že hádka nikdy nezačíná s prvním výkřikem, ale začíná až s druhým. Stejně tak, jak se v dialogu uvádí o nabíjení, tak i tady je psáno, že pokud nenabijete, tak hádka začít nemusí. 


V knize se také nachází prvky fragmentace, které lze vidět u toho, když se někdy snažíme odsoudit někoho, ale vlastně nikdy nevidíme celou osobu, vidíme pouze její část- fragment. Vidět celek je někdy velmi těžké a právě proto je o to snažší se soustředit jen na malou omezenou část a tu odsoudit.


(Další propojení s TA podnikáním je napsané v odstavci o hlavních myšlenkách knihy)


Jak se mi kniha hodí do praxe?


V knize se uvádí příklady z praxe -například k používání pozitivních, konstruktních a cílených představ. Spolu s využíváním podvědomí k ovlivňování nálady a pozitivních pomluv osob v dané společnosti či týmu.


Příklad z knihy: 


Pokud dítěti, které se učí jezdit na kole řeknete ,, Před tebou je díra, hlavně tam nejezdi. Jeho podvědomí začne reagovat tak, že chápe představy, ale naregistruje předponu- ne. Díky představě pádu vzkaz do jeho podvědomí zní jako ,,Jeď do té díry!'' Proto je lepší používat pozitivní představu a třeba mu říci ,, Za chvíli tě pustím a ty pojedeš rovně uprostřed cesty’’ .


Tato technika se dá dále používat v pozitivních pomluvách, neboli jak se naučit to,jak lépe vnímat a pozitivně brát druhé.


Nejdříve si já sama pro sebe udělám dobré mínění o dané osobě. Poté je důležité se snažit pozitvní pověsti o dané osobě rozšířit. 

= mluvit o pravdivém a dobrém, je to jedna z možností jak přetvořit svět  


Hlavní myšlenky, které mne na knize zaujaly:



  • V každém setkání s jinou osobou se mohu něčemu naučit.
  • Mohu a chci se od ostatních učit.
  • Ze svých chyb v životě se mohu učit. Pak se selhání změní na lekci!
  • Já sama jsem zodpovědná za to, jakou si zvolím interpretaci toho, co vidím.
  • Jediné, co mohu změnit, je mé vlastní myšlení.
  • Mé mínění o jiné osobš častěji značí to, jaká jsem uvniř já, než jaká je uvnitř ta druhá osoba.
  • To, co se právě odehrává, se děje, protože se mám co učit!
  • Každá myšlenka, která mě napadne, ovlivní mojí náladu a mé zdraví.
  • Optimimismus je nahlížení na každý problém jako na příležitost!


Kniha: Žádná setkání nejsou náhodná, Autor: Kay Pollak



Hodnocení (70 %%):

Nový komentář:







Komentáře (1):



Jana Švecová - 22.01.2021 - 17:22


Paráda! Propojování teorií z různých knih je vyšší kvalitou esejí. Vlastně i Tvé první myšlenky z hlavních myšlenek z knihy jsou jak vyšité z dialogu! "Každý je naším učitelem." Změnilo se něco v Tvém životě (v přístupu k lidem, v reakcích) od té doby, co jsi knihu dočetla?

Další eseje:

Kategorie: Učení

Body: 0

23.04.2024

Kategorie: Společnost

Body: 3

23.04.2024

Kategorie: Učení

Body: 0

23.04.2024