Knihu Bohatý táta, chudý táta jsem si vybral, protože je takovým odrazovým můstkem pro každého, kdo chce být pánem nad svými financemi. Zajímala mě tématika této knihy a na vřelé doporučení ostatních co tuto knihu četli jsem si ji také musel přečíst. Kniha je rozdělena do 6 lekcí. V každé lekci se pak dozvídáme, jak se stát bohatým.
První lekce: bohatí nepracují pro peníze.
Bohatý otec malému robertovi a jeho kamarádovi nabídne špatně placenou práci u něho v obchodu. Mají se starat o úklid obchodu a zboží v něm. (V tento moment jsou oba chlapci v “zaměstnání”) Robert chce po nějaké době skončit, protože mu přijde, že ho bohatý otec nepřiblížil k cíli stát se bohatým a umět vydělávat peníze. V tu chvíli je Robert nespokojený se svým “zaměstnavatelem” ale chyba je v něm. Stěžuje si na to že ho bohatý otec málo platí, ale sám s tím nic nedělá (nehledá si jinou práci nebo jiné způsoby jak vydělat). Kope jen okolo sebe a nic s tím nedělá. Poté jim bohatý otec řekl, že jim za práci nebude platit vůbec. Po nějaké době jim dá nabídku, že by u něj mohli pracovat až za 5 dolarů na hodinu. Oba chlapci odmítli. Ze začátku je to asi muselo mrzet, ale později si uvědomili že udělali dobře. Osobně bych řekl, že jsem se dlouho choval jako “chudý”, který pracuje jen pro peníze. Vidina dobré hodinové mzdy mi mazala med kolem pusy. Ovládala mě chamtivost a vidina nějakého statusu. Po této lekci měli hledat příležitost k podnikání. Otevřeli si tak knihovnu s komiksy, kde se platil vstup.
Myšlenky co jsem si odnesl z první lekce:
Chudí pracují pro peníze, bohatí používají peníze jako prostředek, kterým se dostanou k dalším penězům. Peníze dělají peníze.
Když dáme chudým víc peněz nezbohatnou. Jen zvýší svou útratu.
Peníze problémy lidí neřeší.
Druhá lekce: Finanční gramotnost
Příběh se posouvá a desítky let dopředu a ukazuje jak Robert dopadl. Ve 47 letech odešel do důchodu a už nemusel “pracovat”. V této lekci se od Roberta dozvídáme, proč je tak důležitá finanční gramotnost a inteligence. Tu nás ve škole neučí. Školy nás učí to, aby jsme byli dobrými zaměstnanci a né lidmi, kteří chtějí být bohatí. Moje střední škola na tom nebyla tak špatně. Učili jsme se i o věcech, které by nám do života měli pomoci. Tato kniha by se měla dát číst už například 15. letým. Nemusí se pak vracet zpět z něčeho co už mají naučené. Pro některé dospělé to může být ponižující a nemohou pochopit jednoduchou poučku o aktivech a pasivech (první rok účetnictví na SŠ). Musíme ale správně pochopit co to aktiva a pasiva jsou. Aktiva nám do kapsy peníze strkají, pasiva nám je z kapsy jen berou. Robert tedy radí: Nakupujte jen aktiva. Finanční inteligence se skládá ze 4 bodů ve kterých se můžeme stále zdokonalovat a 2 výhod.
1. Účetnictví
2. Investování
3. Porozumění trhu (nabídka a poptávka)
4. Zákon
a) Daňové výhody
b) Ochrana před soudním procesem
Myšlenky co jsem si odnesl z druhé lekce:
Business nemůžete stavět na slabých základech
Bohatí lidé si pořizují aktiva. Chudí si pořizují pasiva a domnívají se, že jsou to aktiva.
Lekce třetí: Hleďte si svého vlastního Byznysu
V této lekci nám Robert ukazuje, jak většina lidí pracuje pro někoho. Zaměstnanec pracuje pro svého zaměstnavatele (zisk firmy), vládu (daně) a nebo i pro banku (např. splácení hypotéky). Proto zde motivuje lidi k tomu, aby začali podnikat a ukazuje výhody vlastního byznysu. Více se mi líbí myšlenka, která je také zmíněná v knize a to ta, že bychom do práce měli chodit a za vydělané peníze nakupovat aktiva. Aktiva bychom měli nakupovat taková o které se třeba sami zajímá nebo se nám líbí. Robertovi se líbí nemovitosti proto je nakupuje. Tím budeme zvětšovat svůj rezervoár aktiv a začneme si budovat pasivní příjem.
Myšlenky co jsem si odnesl z třetí lekce:
Jakmile do našich aktiv přitečou peníze nesmíme je pustit. V tu chvíli se stávají našimi zaměstnanci a můžeme z nich vytvořit další peníze.
Chudí si dopřávají luxus jen díky svému potu a krvi. (utratí vydělané peníze za pasiva) Taky to dělám… a nemám z toho vůbec radost. Je to zlozvyk, který bych se měl odnaučit.
McDonalds není byznys o hamburgerech, ale o nemovitostech, na kterých restaurace jsou.
Lekce čtvrtá: Daně a moc korporací
Bohatí se snaží daně neplatit. Proto veškerá daňová povinnost padá na střední třídu, která pak podporuje chudé (soc. dávky z daní poplatníků). Daně měli původně trestat bohaté, aby pomohli těm chudým, ale nakonec se to otočilo a nyní daně trestají zaměstnance. V byznysu se nám vyplatí investovat kvalitního daňového poradce, protože nám ušetří více peněz než kdybychom museli platit daně. Sám autor považuje svůj tým poradců ať už daňových nebo finanční za svoje velké aktivum. Z této lekce vychází jednoduchý tok peněz u zaměstnanců a u majitelů korporací.
Vlastník korporace: vydělává ➝ utrácí ➝ platí daně
Zaměstnanec: vydělává ➝ platí daně ➝ utrácí
Myšlenky co jsem si odnesl z čtvrté lekce:
Bohatí daně neplatí. Na chudé doplácí střední třída a to zejména ti co mají vyšší příjmy.
Jesltiže pracujeme pro peníze dáváme moc našemu zaměstnavateli. Jestliže peníze pracují pro nás máme nad nimi moc my.
Lekce pátá: Bohatí peníze vytvářejí
V této lekci nám Robert ukazuje, jak bohatí umí své peníze zhodnotit. Ti co nemají dostatečnou finanční inteligenci jsou ve stálém krysím závodu a neumí se z něj vymanit. Měli bychom tedy využít správné situace (kterou dobře odhadneme pokud máme dostatečnou finanční inteligenci) a jít do risku. Nebát se. Já osobně jsem po přečtení této knihy investoval do kryptoměn. Necelý měsíc po investici mám zisk 25% vložené investice. Robert nám pak ukazuje jeho způsob investování. Začne s “malou” investicí a snaží se s ní postupem času vytvořit něco většího.
Myšlenky, které si odnáším z páté lekce:
Štěstí častěji přeje odvážnému než prozíravému.
Naším nejmocnejším aktivem je naše mysl.
Naším největším kapitálem je to co známe. To co neznáme je pro nás rizikem.
Lekce šestá: Pracuj aby ses učil. Nepracuj pro peníze
Robert na začátku této lekce popisuje hezký příběh. V Asii potká novinářku, která s ním chce udělat rozhovor. Svěří se mu pak, že by chtěla místo novinařiny psát bestsellery. Robert jí tedy poradí ať se zúčastní kurzu pro prodejce. Novinářka se poté urazila, protože má VŠ na to aby byla spisovatelkou. Robert ji pak na příkladu sebe samotného ukáže, že on je nejprodávanější autor, který nepíše nejlépe. Sám svoje knihy pojmenovává tak, aby byli čtené. Například kniha Chcete-li být bohatí nechoďte do školy se mi zdá jako starší forma clickbaitu. (Z toho vychází, že by se novinářka měla naučit i něco jiného než jen psát. Umět prodat to co vytvoří. Proto ten kurz pro prodejce). Z této kapitoly pak vychází, že by jsme se stále měli v něčem zdokonalovat a vylepšovat. Nahlížet na věci, které nám osud přihraje jako na příležitosti ze kterých si něco odneseme. Celá tato lekce se mi úzce pojila s Tiimi.
Myšlenky, které si odnáším z šesté lekce:
Pro bohatého by mělo být vše vzdělávání. Pro chudé stálé zaměstnání.
Mladí by si práci měli najít takovou, která je spíše naučí. Nebo rovnou začít podnikat :D
Pro to abychom mohli začít schraňovat aktiva musíme často přejít několik překážek. První z nich je překonání strachu. Sám se o vložené peníze do kryptoměn bojím, ale snažím se s tím bojovat. Robert radí, že bychom se přes ztrátu peněz měli přenést a poučit se z ní. (reflexe) Dalším problémem může být naš cynismus. Nejlepší investoři v době nejistoty investují. Překonají svůj strach a šlápnou na plyn. Dále bychom měli překonat svojí lenost. V knize je několik příkladů jak Robert dokázal vydělat mnoho peněz jen s 5 hodinami práce. Na lenost je lékem trocha chamtivosti nebo soutěživosti. Dále bychom měli překonat naše zlozvyky a naší domýšlivost. S domýšlivostí bojuji stále dokola.
Jak tedy začít? Prvně bychom měli v sobě najít sílu našeho podnikatelského ducha. Musíme začít s tím co chci a nechci. Nechci denně makat 8 hodin v kanceláři chci podnikat. Nechci se starat o své pasiva chci mít aktiva. Měli by jsme si najít vnitřní pohnutky, které nám říkají proč chceme být bohatí. Poté by jsme měli objevit sílu volby. Osud máme ve vlastních rukou, proto se musíme umět rozhodovat a využít sílu této možnosti. Nejprve bychom měli investovat do vzdělání a poté do aktiv. Sám autor si prohlubuje vzdělání neustále ať už kurzy, kterých se účastní nebo samotným investováním. (ATP model) V neposlední řadě bychom měli myslet na sílu přátelství. Nebrat svoje přátele jako konkurenci nebo z nich mít strach. Měli bychom je brát jako své učitele. Mám pocit, že nastíněním této knihy mému nejlepšímu kamarádovi jsem pomohl k tomu, aby se odhodlal a také něco investoval do aktiv. V případě financí bychom neměli poslouchat chudé a vystrašené lidi a nechat se ovlivnit jejich názory. Měli bychom poslouchat bohaté a úspěšně, ale pak si z toho úsudek vytvořit sami. Dále bychom se měli rychle učit. Z neúspěchu se oklepat a jít do další zkušenosti. Tyto zkušenosti pak převést do praxe. Dále bychom měli v byznysu nejdříve zaplatit sobě. Protože budeme mít peníze u sebe můžeme je znovu investovat a vydělat z nich ještě více. Pokud ale potřebujeme zaplatit nějaký dluh může to na nás působit tak, že se nejdříve musíme zbavit toho. Stejnak bychom si měli zaplatit nám jako prvnímu. “Strach” z nezaplaceného dluhu nás pak může motivovat k tomu, abychom vytvořili ještě lepší výsledky. Abychom se nespálili na věcech, které jsou pro nás zbytečně složité nám autor radí abychom své rádce dobře platily. Mohou nám tak ušetřit mnohem více peněz. Když si chceme trochu užít nebo utratit radí Robert abychom si nikdy na věci nepůjčovali, ale přemýšleli jak zvětšit sloupec aktiv aby nám byla věc zaplacena aktivy. Jako poslední nám pro začátek radí, abychom mi vzdělávali. Bude nám pak na oplátku nějakým způsobem zase dáno.
Závěr
Mrzí mě, že jsem tuto knihu nečetl už třeba před 5 lety. Jsem si jistý, že bych teď na věci a moje utrácení koukal uplně jinak. V budoucnu bych tuto knihu chtěl dát přečíst svým dětem. Kniha mě ujistila (což je u mě dost divné) v ostychu do něčeho investovat. Pomohla mi odhodlání. Kniha se četla suprově a rád si přečtu další autorovy tituly.