Proč jsem si knihu vybral?
Nad touto knihou jsem začal přemýšlet, když jsem si tvořil svůj learning contract. Již od prváku na střední škole mám obrovský problém s prokrastinací a time-managmentem. Naprosto jsem se nezvládal učit, dělat sport a k tomu pracovat a dělat projekty, které mě opravdu baví.
Před půl rokem jsem si pořídil motivační diář Doller, do kterého jsem si chtěl plánovat dny a využít každý den na maximum. Vydržel jsem to měsíc a půl, pak jsem přestal. Bylo to způsobené tím, že jsem neuměl motivovat sám sebe a neznal jsem potřebné nástroje, jak si motivaci udržet.
Vize je fakt důležitá…
Hned na začátku čtení knihy mi začalo docházet, že je potřeba si stanovit osobní vizi, která mě bude motivovat každý den. Osobní vizi jsem si tedy začal tvořit, využil jsem při té příležitosti nástroje, které jsem se naučil z knihy. Jako první jsem si vytvořil osobní analýzu SWOT, o této analýze jsem slyšel v ekonomii na střední škole, ale nikdy by mě nenapadlo, že se využívá k tvorbě vize. Také jsem si sepsal seznam osobních úspěchů, při sepisování jsem si vzpomněl na úspěchy, na které jsem již dávno zapomněl, takže mě tato aktivita dost namotivovala. Další body při tvorbě osobních vize je analýza motivujících činností a beta-verze osobní vize, také skvělé nástroje, které mi velice pomohly.
Další část knihy je věnována tomu jak si poručit a poslechnout se, prostě přestat prokrastinovat. Z knihy jsem se naučil několik nástrojů, jak si správně plánovat dny a využít každý den na maximum. Aktivně jsem začal používat tři nástroje, jelikož v nich vidím největší smysl a vyhovují mi. Jedná se o buzer-lístek, todo-today a inner-game.
Buzer-lístek
Jedná se o nástroj pro budování akceschopnosti. Díky němu bych měl být schopný si postupně vytrénovat pomyslný sval vůle. Je založen na budování takzvaných meta-návyků. Základem metody je jednoduchá tabulka, kterou vyplňuji každý den. Každý její řádek odpovídá jednomu dni mého života. Do sloupců si píši pozitivní návyky, které bych chtěl ve svém životě mít nebo naopak negativní návyky, kterých se chci zbavit. U každého návyku je důležité si stanovit limit, například, že budu každé ráno 10 minut cvičit (klíčové je dodržovat přístup kaizen – malé krůčky k velkým změnám). V posledním sloupci mám kolonku potenciál dne, kam si každý den zapisuji od 1-10, jak moc jsem využil potenciál každého dne. Každý večer provádím takové hodnocení celého dne, které spočívá v tom, že si u každého návyku zaznamenám, zda jsem ho splnil nebo ne. Pokud jsem návyk splnil označím ho zelenou tečkou, když jsem ho nesplnil udělám tečku červenou. Jakmile jsou zelené všechny návyky v daném dni, označím zeleně i kolonku vyjadřující využití potenciálu celého dne. Pokud je u jednoho návyku tečka červená, dostane červenou i poslední sloupeček. Až se mi podaří získat dvacet zelených teček v řadě, začnu denní limity zvyšovat.
Todo-today
Do diáře si každý den rozepisuji úkoly, který chci v daný den splnit. Úkoly se snažím pojmenovat co nejjasněji a nejpříjemněji, také si určuji přesný čas, kdy s úkolem začnu a kdy skončím. Jakmile úkol splním, tak ho přeškrtám a dám si pauzu, abych doplnil kognitivní zdroj. Ráno se vždy snažím dělat ty nejnepříjemnější věci a pak během dne postupně přecházím k těm, které nemají tak velkou prioritu.
Inner-game
Jedná se o dovednost vědomě překlápět negativní podněty na neutrální nebo dokonce pozitivní. Pokud se tuto „vnitřní hru“ naučím správně používat, tak ve mně přestanou negativní podněty automaticky vyvolávat negativní emoce. Je jasné, že nejsem schopný ovlivnit všechny události, které se mi v životě přihodí, každopádně díky inner-game jsem schopný ovlivnit, jak na mne zapůsobí. V knize je napsáno několik možností, jak tuto techniku používat.
Závěr:
Kniha se mi líbila, ale podle mého názoru nejde využívat všech osm nástrojů osobního rozvoje, které v knize můžeme najít, proto jsem si vybral pouze tři a snažím se je každý den dodržovat.
Zajímavé citáty z knihy:
„Váš čas je vymezen, takže jím neplýtvejte a nežijte život někoho jiného. Nenechte se polapit představo, že je nutné žít podle toho, co si myslí jiní.“
„Úspěšný není člověk, který nepadá, ale člověk, který umí nejrychleji vstát.“
„Člověk je připraven a ochoten přijmout jakékoliv utrpení, jakmile a dokud je schopen v něm vidět nějaký smysl.“