Proč jsem si tuto knihu vybral?

Knížku jsem si vybral na základě své nejistotě ve vyjadřování svých myšlenek. Nakonec mi však knížka přinesla jiný pohled na tým, lidský mozek, neurochemii a vůbec chování člověka co se důvěry a nedůvěry týče.

Komu bych knihu doporučil?

Knížku bych doporučil všem co se chtějí alespoň trochu zajímat o Leadership. V knížce je hodně zajívých myšlenek na téma důvěry, jak vzniká, jak ji budovat, na co si dát pozor a na závěr i pár cvičení navazujících důvěru.

Dále bych ji doporučil všem co chtějí zlepšit svůj tým. A to hlavně přes důvěru, která je ústředním tématem této knihy.

Co si z knihy odnáším?

V knize se dozvíme co to konverzační inteligence je, a že díky ní máme moc měnit neurochemii. Sdělit myšlenky a pocity tak aby posílili vzájemné vztahy a napomohly k úspěchu. A konečně nám dává moc ovlivnit způsob jakým interpetujeme realitu.

I zde rozlišujeme různé úrovně. Konkrétně 3, upřímně si však stále nejsem jistý zda je dobré je rozdělovat na dobré a špatné. Myslím si, že každá úroveň je dobrá pro něco jiného a samozřejmě se postupně budu i v okruhu lidí, kteří spolu konverzují.

ÚROVNĚ konverzační Inteligence:

• úroveň I. transakční = výměna informací = Mezi účastníky konverzace této úrovně není moc velká důvěra a hlavním cílem je dát a získat informace (novinky či fakta). Přítomní mají tendence více říkat a méně se ptát. Prostor konverzace se uzavírá.
• úroveň II. poziční = výměna moci = Účastníci mají spíše podmíněnou důvěru. Hlavním cílem je vyhrát za každou cenu, zjistit pozici ostatntích nebo najít win-win řešení. Účastníci zjišťují nebo obhajují v prostoru, který často vymezený.
• úroveň III. transformační = výměna energie = Účastníci vytváří nový prostor, kde sdílejí a objevují. Zkoumají perspektivy ostatních. Mezi účastníky panuje velká důvěra a otevřenost ke všem vlivům. Mají tendenci příliš mluvit a mnoho nedělat (musím přiznat, že tuto tendenci na sobě často pozoruji a bohužel se nám tento nešvar objevil i na TS.). 

Knížka je i doplněna i o neurovědecké poznatky. Což se mi hodně líbilo hlavně proto, že tím vše dostalo úplně jiný rozměr. 

NEUROVĚDA:

V knížce se dozvíme o modelu pěti mozků, který chápe lidský mozek trochu odlišně. Přesněji jako pět mozků, kdy každý je naprogramovaný tak, aby pomáhal uspořátat a třídit interakce s lidmi. jedná se tyto mozky:

• Ještěří: informije o hrozbách (fyzické i psychické) a stará se o bezpečnost (amygdala)
• Limbický: rozpoznává přátele a nepřátele, dává vědět jak se začlenit. Stará se o naše potřeby, emoce a vztahy.
• Mozková kůra: třídí informace dodané smysly, vzpomínkami a zkušenostmi, pomáhá najíst smysl toho co se odehrává v realitě a podporuje porozumění
• Srdeční: nejstarší mozek, čte naší biochemii těla a překládá impulsy vyvolané působením energie a hormonů, které se při interakcích objevují
• Prefrontální kůra: nebolí též výkonný mozek - spojuje nás  okolím a s budoucností. Pomáhá uchopit vnitřní i vnější pravdu. Překladem aktuálních informací, impulsů a podnětů nám umožňuje úsudky, empatii a odhad budoucnosti.

Poslední dva zmíněné mozky pracují společně a mají vliv na naší lidskost.

Lidský mozek je naprogramovaný na sociální kontakty, proto  když se nesoustředíme na naše úkoly a povinnosti vyhledáváme jiné lidi.

Dále nám autorka představuje změny naší neurochemie při pocitech důvěry a nedůvěry.

• Nedůvěra většinou vyvolá
• zvýšení kortizolu a přítomnost katecholaminu což způsobí uzavření naší prefrontální kůry, kde se nachází centrum nových myšlenek, kreativního myšlení, empatie a schopnosti úsudku.
• Dojde k ke změnám v dorzální přední cingulární kůře (dACC) což je část mozku, v níž vnímáme konflikty; z tohoto místa se vysílají signály amygdale, aby převzala kontrolu a zajistila bezpečí
• zvýšení hladiny testosteronu díky tomu jsme agresivnější a snažíme se bojovat, abychom ochránili své území
• Zvýšení hladiny noradrenalinu, který v nás vyvolává negativní myšlenky a chuť bojovat.
• Důvěra většinou vyvolá:
• Zvýšení hladiny dopaminu (hormon štěstí), který nám umožní vidět věci pozitivně a zajistí, že máme z našich interakcí dobrý pocit. Při pohledu do minulosti se nám vybavují pozitivní vzpomínky a budoucnost vidíme také optimisticky. Rovněž způsobí, že se cítíme dobře a jsme komunikativní a nadšení.
• Zvýšení oxytocinu (společenský hormon), díky kterému nám jsou ostatní blízcí, chceme být s nimi a chceme se před nimi otevřít.
• Zvýšení hladiny serotoninu, který se stará o to, abychom se cítili dobře.

To jestli budeme otevření či nikoliv řeší náš mozek v pěti otázkách, jejich položení a zodpovězení je rychlé a podvědomé, ale určují naše neurochemické procesy ke vztahu s ostatními lidmi. Jde o tyto otázky:

1. Ochrana: Jakým způsobem se budu chránit, a budu to vůbec muset dělat?
2. Spojení: Kdo mě miluje, kdo mě nenávidí? Mohu tomu člověku věřit?
3. Příslušnost: Kam patřím? Zapadám tam?
4. Síla: Co se musím naučit, abych byl úspěšný?
5. Partnerství: Jak mohu společně s ostatními vytvářet hodnoty?

TRUST MODEL: K nejhlavnějším tématům této knihy je důvěra. K tomu, aby se důvěra dala navodit autorka vymyslela TRUST model. Který nám ukazuje na co vše se musíme zaměřit aby mezi lidmi, v týmu či ve skupině vznikla a následně se udržela důvěra:

Transparency: Být transparentní. Uklidnění strachu a obav.

Relationship: Zaměřit se na navazování vztahů, respektu a porozumění dříve než se zaměří na vlastní úkol. Koherence vycházející od srdce

Understanding: Naslouchat pozorně, aby bylo možné pochopit perspektivu ostatních. Sdílení a porozumění potřebám a emocím ostatních.

Share success: Zaměřit se na sdílení úspěchu, ne jen na osobní úspěch.  Otevřít mysle vůči ostatním a vytvořit strategii pro společný úspěch.

Testing assumptions and telling the truth: Říkat pravdu a testovat domněnky týkající se odlišného vnímání reality, pokud k němu dochází, aby se ujistili, že jsou všichni připravení o nich diskutovat. Pravda, empatie a soudnost.

PRIMING: nepřímý efekt, k němuž dochází pokud vystavení nějakému podnětu ovlivní naší následující reakci. 

Krásně je to vidět na průzkumu od Lawreance E. Williamse, který se rozhodl, že otestuje vliv tepla na vnímání dospělých. Pokus spočíval v tom, že před rozhovorem dal svým studenům podržet šálek studené či teplé kávy, než si něco poznamená. Následně podal pár informací o určitém člověku a požádal otestované, aby zhodnotili individuální vlastnosti této osoby. Výsledek byl, že testovaní, co dříve drželi teplý šálek, danou osobu zhodnotili jako vřelejší častěji, než ti kteří šálek drželi studený šálek. Z čehož vyplývá, že fyzické teplo má vliv na na naše vnímání, ale i na naše jednání. A to stejně jako když při schůzkách sedíme. Pokud je v místnosti teplo a sedíme na měkčím povrchu máme sklony k tomu být více vřelejší než při chladnu a posedu na tvrdém materiálu. 

Principy primingu můžeme uplatnit i při schůzkách na to nám autorka vybudovala přesný návod:

• Pošlete partnerovi program jednání předem: Buďte připraveni přijmout jeho návrhy, o čem by se ještě mělo jednat.
• Rozšiřte kruh důvěry: Kdo další by se měl schůzky účastnit? 
• Pošlete partnerovi upravený program jednání: Poslat znovu s novými body, které doplnili ostatní účastníci jednání.
• Znovu promyslete zasedací pořádek: Je dobré položit program jednání před oba dva a pracovat společně. Dělat si společné poznámky a zachycovat nové nápady.
• Dávejte pozor na kvalitu rozhovoru: V důsledku předchozích opatření se ráz jednání změní. Soustřeďte se proto, aby rozhovor probíhal za každou cenu otevřeně, v duchu spolupráce, bez hledání rozporů za každou cenu.

ŽEBŘÍČEK ZÁVĚRŮ - popisuje proces, který předchází utvoření si názoru. Né vždy však je tonto názor přesný a občas je založen pouze jen na domněnkách. žebřík obsahuje tyto fáze:

1. Biologické reakce: reakce na chemické úrovni, která proběhne nejrychleji a utvoří se soud za necelých 0,7 s. Na základě tohoto soudu se zvýší buď hladina kortizolu nebo oxytocinu a srdeční tep se může zrychlit. Díky tomu se okamžitě aktivuje část mozku, buď síť pro strach nebo obranu, nebo síť pro důvěru.
2. Pocity: vytvoření soudu o osobě s níž hovoříme na základě dobré nebo špatné interakce s ní. Jsi přítel a mohu ti věřit? nebo nejsi přítel a nemohu ti věřit.
3. Myšlenky: hledáme slova, která vystihují naše pocity a vytváříme význam, ale zde si už často vymýšlíme
4. Přesvědčení: vytvoříme si nějaký příběh (vnikl význam), připojíme další přesvědčení, které s osobou nebo situací zastáváme. Vycházíme hlavně z předchozích zkušeností a snažíme si potvrdit své myšlenky.
5. Závěry: úsudek je hotov. Podařilo se nám vytěsnit mnoho jiných názorů přestáváme vnímat a poslouchat druhé.

VIZUÁLNÍ POMŮCKY:

• Hvězdice dovedností  - Dovednosti, které přinášejí výsledky (anglický akronym STAR) = program, který pomáhá obchodníkům vzbudit důvěru, získat si soustředěnou pozornost, která je klíčová pro obchod a neútočit na amygdalu. 

• Řídící panel rozhovorů: Tyto panely jsou důležitou součástí hlavně pro orientaci mezi úrovněmi. Jsou na nich zachyceny klíčové body pro jednotlivé úrovně.

CVIČENÍ: pro posílení konverzace úrovně III.

dvojklik: cvičení na sjednocení významů. Při tomto cvičení s tým rozdělí do skupin po 5 - 7 lidech (kvůli bariérám a lepšímu sdílení.) Každá pak na vlastní papír nakraslí kruh a do něj nějaké slovo (například úspěch). Následně z centrálního kruhu vyvede 12 čar a udělá tak symbolické hodiny. Poté si každý úšasník ke každé ,,hodině” napíše co pro něj znamená dané slovo (v tomto případě úspěch). Když všichni skončí výsledky se sdílejí. Díky tomu zjistíme jak každý například úspěch vnímá a můžeme se tak lépe poznat, více si důvěřovat a následně si i porozumnět. 

5 závěrečných otázek: Toto cvičení bych připodobnil k AAR. Jendá se sadu otázek, které se kladou na konci schůzky. Mají za úkol, zhodnotit a rekapitulovat. jedná se o tyto otázky:

• Co se vám na této schůzce líbilo?
• Co vás nejvíce nadchlo?
• Co ve vás vzbudilo strach?
• Co můžeme z průběhu této schůzky označit jako úspěch? 
• Jaké jsou další kroky, které musíme učinit, abychom se posunuli dopředu?

Hra na mír: Toto cvičení hlavně na porozumění a usmíření stran. Skládá se z těchto fází:

• Položte otázku: Pereme se spolu, pohádali jsme se kvůli čemu? Promluvme si. Co ti přesně vadí?
• Naslouchejte: Vezměte na vědomí úhel pohledu partnera. (bez hodnocení)
• POložte otázku: A co pro tebe můžu udělat (změnit, přestat nebo začít dělat), aby se to zlepšilo? CO ode mě potřebuješ? Já od tebe potřebuji tohle… (Zde si navzájem pomáháte převést emoce do pozitivních požadavků, co by se v budoucnu mělo udělat jinak =učíme se verbalizovat co potřebujeme a co chceme)
• Položte otázku: Jak dlouho se ještě budeš rozčilovat? Hodinu? Dvě? (narušit zavedený vzorec humorem -> zklidnění amygdaly a mozek přepne do prefrontální kůry a najde konstruktivnější řešení.
• Dohoda: Po ukončení rozhovoru o podstatě konfliktu. Jedna strana řekne: Takže mír? a druhá odpoví: Mír.  

Ohlédni se zpět abys viděl do budoucnosti: Jedná se o techniku retrospektivy. Kdy si na kus papíru napíšeme události ze svého života a u každé z nich se zptáme sami sebe: Jaké bych si z toho měl vzít ponaučení? Je důležité nehledat negativa, ale noví pohled na svět.

Zpátky do budoucnosti: Opět jde o retrospektivní svičení:

1. vytvořit časovou osu, tu rozdělit na třetiny či čtvrtiny vašeho života
2. Identifikujte situaci, lidi a události, které na vás měly velký vliv: do jednotlivých segmentů pak vepište popisy klíčových situací; s událostí spojení lidí, vaši rádci; příběh, který s událostí spojujete; závěry a ponaučení jež jste odvodili.
3. Hledejte vzorec a význam: celou osu představte svému partnerovi (všechno) a následně se o zeptejte zda ve vašich příbězích nenachází nějaký vzorec či zákonitosti. Následně toto udělejte i s partnerovou osou a poté zkuste najít vzorce pro oba životy (obecné)
4. Zpátky do budoucnosti: podívejte se do budoucnosti - jaký vliv na vás bude mít identifikovaný vzorec či zákonitost? Čeho se chcete držet a co chcete eliminovat? 
5. Vytvoření mapy: podívejte se ze vzdálenější perspektivy: co může zlepšit váš osobní i pracovní život? jaká josu ponaučení, na která jste narazili?
6. Důvěra v budoucnost: Jak můžeme dát najevo. že jsme porozuměli příběhům partnera? Jak oceníme jeho závazek k budoucnosti? Jak oceníme, že věří sám sobě?

Jaký je můj názor na knihu?

  Jak jsem již psal v úvodu tato kniha mi dala hodně vhledů do situca v TAP a konkrétně do situace v Aconditoru v koroně. V této době ztrácíme spolu kontakt a tím i důvěru. Hlavně díky modelu TRUST by se tato situace mohla zlepšit. Z knhy jsem nadšen a to i proto, že v knize najdeme cvičení a vše lze relativně snadno aplikovat do praxe. Příjemným překvapením byla i neurologická pasáž, čímž knížka dostala přesah i do vědeckého hlediska. Navíc autorka se zabývá koučinkem. To vnímám jako plus, díky tomu situace, které popisovala, nebyly těžko představitelné a snadněji přenositelné na náš tým.  

Kniha: Konverzační Inteligence klíč k úspěchu v práci a v byznysu, Autor: Judith E. Glaser