logo

Manažerské týmy

Body: 2, Hodnocení: 100 %

30.11.2020

Manažerské týmy: Proč některé uspějí a jiné selžou


Popis knihy

Knihu napsal britský výzkumník a teoretik Meredith Belbin. Původní vydání knihy bylo před více než 30ti lety, ale její informace jsou stále aktuálním vyhledávaným tématem (čím dál tím větší zájem o efektivitu mezi manažery a týmy). Kniha popisuje chod a výzkum Mereditha Belbina na Henley Management College ve Velké Británii, a to v podobě dvou simulovaných manažerských her, z jejíchž údajů utvořil Belbin týmové role a jejich efekty na týmovou práci. Kniha cílí na to, popsat čtenáři podrobněji role v týmech, jak těchto rolí na plno využít a jak z nich sestavit optimální tým. Kniha je doplňována průběžně případovými studiemi z různých firem, které např. Belbin navštívil.


Popis obsahu knihy

Kniha začíná vysvětlením Belbinova výzkumu, zájmu o toto téma a popis obou her, ze kterých své informace sbíral. Jednalo se o simulované hry EME (Executive Management Exercise) a TEAMOPOLY (pro toto téma upravená napodobenina hry monopoly). V těchto hrách byly tvořeny týmy (Belbinem / Univerzitou / i manažery samotnými) a zkoumali se jednotlivé poznatky, chod jejich práce, jakou roli v týmu kdo provozoval a výsledky ve hře (za pomoci nestranných pozorovatelů).

Belbinovým cílem bylo porozumět týmovým rolím natolik, aby pouze z takových informací (kdo je jaké role, a kolik je jich v jakém týmu) dokázal předpovědět, jak se tým umístí ještě před začátkem hry. Tyto hry, ve kterých bylo zkoumáno převelice všech možností probíhali 9 let.


Kniha dále popisuje problematiku tzv. ,,syndromu Apollo“ (týmy Apollo byly týmy složeny z těch nejinteligentnějších manažerů, ovšem i přes svou inteligenci většinou končili tyto týmy mezi nejhoršími).


V dalších několika kapitolách Belbin popisuje, jak postupně odhaloval další a další role, a co tyto role znamenají, jak se chovají, jak obohacují tým a jaké mají problémy.

·        Realizátor = ,,efektivní organizátor“

·        Inovátor = „vymýšlí řešení“

·        Vyhledávač zdrojů = „kreativní vyjednavač“

·        Koordinátor = „koordinuje tým“

·        Usměrňovač = „dokáže tým popohnat, pokud je nutno sáhnout k silnějším prostředkům, než je koordinace“

·        Monitor vyhodnocovač = ,,analyzuje problémy“

·        Týmový pracovník = „pečuje o vnitřní chod týmu“

·        Kompletovač finišer = „zaručuje plnění cílů“


V dalších dvou kapitolách uvádí situace neúspěšných a vítězných týmu a proč se tomu tak stávalo.


Následuje řešení optimální velikosti týmu a jak takový efektivní tým sestavit.


Kniha je zakončena náhledem na tyto studie s odstupem 30ti let, několika případovými studiemi a slovníkem pojmů užitých v knize.


Proč jsem si knihu vybral

Knihu jsem si vybral, protože dle Belbinova testu znám svoji roli (protože se správně role s odstupem času aktualizuje dle našich zkušeností, nemá nyní cenu jí uvádět), chtěl jsem jí porozumět více do hloubky a zjistit jaký je můj efektivní přínos do týmu.


Stejně jsem chtěl zjistit jaké jsou role mého týmu a také jim porozumět a zjistit, jak ze svých kolegů utvořit efektivnější tým.


Dalším důvodem je, že kniha by mi měla pomoct při zvládnutí závěrečné zkoušky z předmětu týmové dovednosti (na nějž také potřebuji body z takových knih jako je tato).


Co jsem si z knihy odnesl


Porozumění své i ostatním rolím.

Porozuměl jsem tomu v čem je jaká role nejefektivnější, vím tedy dle vlastních výsledků testu a výsledné aktuální role (se kterou dle vysvětlení souhlasím), jaký je můj nejefektivnější úkol v týmu a čemu se mám vyvarovat a přenechat ostatním.


Obohacení mého týmu o informace o rolích.

Jelikož mě kniha velice uchvátila a byla plná cenných informací začal jsem si je postupně značit barevnými lepíky (kniha nyní vypadá asi jako vánoční stromeček). Rozhodl jsem se, že z těchto informací bych rád utvořil sepsaný dokument popisující jednotlivé role, jejich efekty na tým a na práci v týmu (Motivace na přečtení další knihy od Belbina, Týmové role v práci). Tímto dokumentem bych rád obohatil ostatní členy mého týmu.


Čím se vyznačovali úspěšné i neúspěšné týmy.

Kniha dobře uvádí souhrny na konci každé kapitoly. Dle těchto informací, se můžu pokusit zefektivnit práci svého týmu. Vím, jakým potížím se vyvarovat a co vylepšit ve svém týmu.

(,,Usměrňovač spolupracující s dalším Usměrňovačem, mimořádně dominantím a s nevýraznými mentálními schopnostmi; ryzí Inovátor, úzkostný a submisivní; plus dva a více Realizátorů. Usměrňovač pravděpodobně zjistí, že jakýkoliv projev energičnosti z jeho strany zřejmě jen podnítí provokace, zhorší stávající stav a naruší chod již tak nevyváženého týmu.“

-Složení neúspěšných týmu, str. 86


Je třeba vyvážit týmové role.

Prvotní testy ve kterých byly pro hry tvořené týmy homogenní (tj. týmy složené z lidí stejných charakterů /stejných rolí), měli většinou špatné výsledky (viz. Tým Apollo – kde byly sice ti nejchytřejší a proto byly označeni za favority, ale jejich problém byl, že všichni nutně chtěli mít pravdu a nepřiznali názor jiného, to akorát ústilo v hádky. Proto byly většinou poslední.). Stejně tak je třeba vyvážit i jiné charakterové rysy a role, jinak jsou týmy akorát neefektivní.

„Zde se nabízí analogie ze světa gastronomie. Pokud kuchař při vaření přežene množství některé přísady, pokazí celý pokrm.“

-Kreativita v týmu, str. 45


Jak být správný týmový hráč.

V jedné části knihy je popsaná schopnost upřednostnit cíle týmu před vlastními zájmy. Tato kapitola mi dosti otevřela oči, sám někdy dokážu z nechuti či ze špatného dne, nechtít dělat jakékoliv úkoly. Je ale nutné upřednostnit cíle a někdy i zaskočit za úkoly jiných než jen být líny a nic neudělat, protože úspěch týmu závisí také na tom jak jeho členové přistupují k plnění úkolů (zdali dokáží stanovovat cíle bez ohledu na své vlastní zájmy či nikoliv).

„Jinými slovy, dobrý týmový hráč se nepozná podle toho, jaké konkrétní úkoly plní či neplní, ale podle toho, zda dokáže pružně přizpůsobovat své chování tomu, co je právě třeba udělat.“

,,Přenecháme-li nějaký úkol jiným, máme přirozeně méně práce i odpovědnosti. V tomto smyslu je velmi důležité rozlišovat, zda tímto způsobem ostatní členy týmu pouze využíváme, anebo jim pomáháme se rozvíjet.“

-Charakteristiky jedinců, kteří jsou pro tým přínosem, str. 132

Závěr

Kniha, i když jsem ze začátku neměl veliká očekávání, mě velice nadchla. Některé kapitoly (např. týmy ve veřejných službách) až tak zajímavé a přínosné nebyly, ale jinak jsem se do knihy ,,zažral“ a jsem nad míru rád, že jsem si jí přečetl. To dokazuje i ta spousta lepíků, které z ní momentálně trčí, čeká mě tedy ještě dosti zpracovávání informací z této knihy, ale už teď se na to těším.

Kniha: Manažerské týmy: Proč některé uspějí a jiné selžou, Autor: R. Meredith Belbin



Hodnocení (100 %%):

Nový komentář:







Komentáře (1):



Jana Švecová - 23.01.2021 - 11:35


Z eseje je patrné, že jsi z knihy načerpal hodně informací. Ráda bych nakoukla pod pokličkou Tvého poznání :-). Změnilo se u Tebe po přečtení knihy něco? Jak konkrétně využíváš získané znalosti v týmu, v projektu? Jak s teorií z knihy pracuješ v praxi?

Další eseje:

Kategorie: Jiné

Body: 0

05.12.2021

Kategorie: Učení

Body: 0

05.12.2021