Mnich, který podal svoje ferrari
Tuto knihu jsem si zvolil nejen proto, že patří mezi mé oblíbené, ale že se k ni vždy rád vracím ve chvílích, když si potřebuji ujasnit věci v mé hlavě a vždy v ní najdu, to co hledám.
Autor této knihy patří mezi výborné spisovatele a řečníky, samotná kniha je odvozena od osobní zkušenosti autora, který ve 25 letech svého života opouští svoji právnickou profesi a pokouší se změnit svůj život. Věřím, že tato kniha není jednoduchá ke čtení, i já jsem ji nejprve začal číst a po několika stránkách jsem ji odložil. V danou dobu mi nemohla pomoc, ale po nějaké době jsem se k ní vrátil a s nadšením ji přečetl.
Kniha se zjednodušeně snaží přenést co nejvíc z tradičního východního pojímaní života do našeho současného západního životního stylu. Je inspirativní a věřím, že v ní najdou odpovědi Ti, co se ptají.
Příběh pojednává o výborném a uznávaném právníkovi Julianovi, který svůj dosavadní život žije pouze prací až do doby, než ho poprvé zastihne srdeční příhoda. V tom momentu si uvědomuje, že život je krátký a že ho doposud vlastně nežil. Vydává se proto na dalekou cestu do Himalájských hor, aby našel klidu ve svém srdci. Na své cestě se potkává s mnichem, který ho zavede do míst vysoko v horách a snaží se ho zasvětit do tajů spokojeného a šťastného života. Vzhledem k Julianovým zažitým zvyklostem je pro něj velice obtížné udržet nejen pozornost, ale i vytrvalost a snahu něčeho dosáhnout.
Mnich mu vypráví příběh, ve kterém zmiňuje několik určitých pojmů, které jsou pro příběh velmi podstatné. Příběh pojednává o zahradě, která symbolizuje lidské vědomí, a uprostřed ní stojí vysoký maják, který představuje cíl, poslání, který je v zahradě myšlenek třeba si stanovit. Z tohoto majáku vychází zápasník sumo (=kazein, japonské učení o sebezdokonalování), který na sobě má jen drátěnou bederní roušku (=sebedisciplína). Tento mnich nachází stopky symbolizující čas a lidskou smrtelnost, kolem něj rostou nádherné žluté růže, ke kterým zápasník sumo klaní a vdechuje jejich omamnou vůni (=nezištnost a ochota pomoct druhým, kterou pomáháš sám sobě). Pak se zápasník sumo vydává po cestě, která je poseta diamanty, které ukazují na osvícení a žití v přítomnosti, které umožní vnímat a užívat si krásu každého dne, ne se pouze hnát za domnělým bohatstvím na konci trasy.
Celá podstata knihy a příběhu je o tom, že pokud se člověk stará o duši, mysl i tělo, je to základ při hledání svého vyššího já a k tomu, abychom mohli prožít život podle svých představ. Existuje pouze jedna věc, kterou můžeme zcela kontrolovat, a tou je naše vědomí. Neumíme ovládat počasí, dopravní zácpu nebo nálady lidí kolem nás, ale zcela jistě je v naší moci ovládat náš postoj k těmto událostem. Všichni se můžeme v kteroukoliv chvíli rozhodnout, co si budeme myslet. Tato schopnost je tím, co z nás dělá lidi.
Z knihy, která patří mezi mé oblíbené a kterou si vždy rád přečtu jsem si odnesl to, že nemám čekat, až se něco stane, žít pro dnešek, protože už se nebude nikdy opakovat. Budoucí cíle sice dodávají mému životu energii, důležité však je neobětovat jejich dosahování vlastní štěstí v přítomnosti. Pokud životem proběhnu bez zastavení, co z něj vlastně budu mít? Nechci promrhat dar prožít si svůj život, druhou takovou možnost už určitě nedostanu.
Samotná cesta je zrovna tak významná jako její cíl. „Carpe diem.“ (Horatius)