logo

Pátá disciplína

Body: 3, Hodnocení: 100 %



Proč jsem si vybrala tuto knihu?


Byla mi doporučena na dialogu. Bylo mi řečeno, že kniha Pátá disciplína v podstatě zastřešuje vše, co je napsáno v knize Učící se organizace.


Jaká jsem měla očekávání?


Od knihy jsem očekávala, že mi pomůže v přípravách na zkoušku Učící se organizace a k psaní odborné eseje. Očekávala jsem, že se bude číst lépe než kniha od paní profesorky Tiché. 


Jak kniha (ne)naplnila moje očekávání?


Pátá disciplína mi významně pomohla pochopit koncept učící se organizace. Odnesla jsem si z ní cenné informace a poznatky. Přínosné byly i praktické příklady, které Senge uváděl (např. letadlo DC-3). 


Co mi ale nevyhovovalo, bylo to, jakým stylem je kniha napsaná – bylo to na mě všechno příliš filosofické, příjemně se mi nečetla hlavně dlouhá (několikařádková) souvětí a trvalo mi spoustu času, než jsem se zorientovala v textu (některé pasáže jsem musela číst až třikrát po sobě, ale problém je možná i v tom, že se obecně nedokážu plnohodnotně soustředit na čtení). Přesto si však myslím, že kdybych přečetla pouze Učící se organizaci nebo naopak jen Pátou disciplínu, určitě bych toho nevěděla tolik, jako teď.


Co mi kniha dala?


Pochopila jsem více do hloubky všech pět disciplín: osobní mistrovství, mentální modely, sdílená vize, týmové učení, systémové myšlení (v knize Učící se organizace byly popsány mnohem stručněji, a proto jsou moje pocity z Páté disciplíny pozitivní).


Nejvíce se však autor v knize věnuje, jak už z jejího názvu plyne, páté disciplíně – tedy systémovému myšlení (tuto disciplínu Senge považuje za nejsložitější a nejtěžší na pochopení. Senge taky tvrdí, že správná učící se organizace by sama sebe neměla za učící se organizaci prohlašovat – měli bychom tedy tvrdit, že jsme potenciální učící se organizací nebo se snažíme fungovat na jejích principech).


Ačkoli byla kniha složitá na čtení a rozhodně si nepamatuji úplně všechno, co je v ní napsáno, neboť je (ne)uvěřitelně obsáhlá, inspirovala mě k zamyšlení se sama nad sebou. Upřímně, od doby, co jsem ji přečetla, se snažím všechno dělat lépe. Za každou věcí, každým problémem, jenž nastane, se snažím najít něco víc než jen chyby druhých. Jsem ráda, že jsem se překonala a přes veškerou nechuť k obsáhlým „bichlím“ jsem se knihou prodrala a došla tak k sebeuvědomění. Knihu bych doporučila každému.


Zamyslela jsem se taky nad tím, jaký smysl má dialog, kterým je vedena naše „výuka“ – dokonce jsem zapátrala do svého sešitu, který sloužil k přípravě na maturitní zkoušku ze Společenských věd – obnovila jsem svoje myšlenky a poznatky o Aristotelově dialogu a použila jsem je v odborné eseji pro paní profesorku Tichou.


Díky Páté disciplíně jsem začala vnímat problémy, které máme v týmu a snažím se myslet systémově – tedy hledat příčiny v celku jako systému. Jsem ráda, že už se nám to jednou kolektivně povedlo (myslet systémově), a to při hledání příčin demotivace a absence důvěry u nás v týmu.


Tahle esej je možná příliš krátká, ale nechci zde opisovat to, co jsem už napsala v eseji na Učící se organizaci.


Kniha: Pátá disciplína; teorie a praxe učící se organizace, Autor: Peter M. Senge



Hodnocení (100 %%):

Nový komentář:







Komentáře (0):



Další eseje:

Kategorie: Učení

Body: 0

05.12.2021

Kategorie: Marketing

Body: 0

05.12.2021

Kategorie: Společnost

Body: 0

05.12.2021