Učící se organizace
Ivana Tichá
Proč jsem si knihu vybrala?
V TAP se o této knize mluvilo jako o jedné z nejvíce potřebných ke zkouškovému období. Obávala jsem se, že to bude další kniha s nezajímavě podaným obsahem, jelikož je psána na způsob učebnice. Bylo však pro mě překvapením, jak rychle jsem knihu přečetla. U čtení jsem si dělala spoustu poznámek, které bych chtěla v budoucnosti praktikovat. Jistě se ke knize ještě vrátím v průběhu zakládání naší firmy.
Kniha je psána hezky – nejprve je vždy vysvětlena teorie, která je záhy popsána na praktické ukázce. Znalosti se mi potom lépe vybavují a snadněji si je zapamatuji. Součástí jsou také testy, které nám mohou v učící se organizaci pomoci. Zaujalo mě hned několik testů, ke kterým se vrátím, až naše firma bude stagnovat nebo nebude vědět, jak dá postupovat.
O knize
Kniha Učící se organizace je nástrojem pro manažery, kteří cítí potřebu aplikovat principy učící se organizace ve vlastním podniku. Učení jako takové je rozděleno na dvě základní části, kterými jsou:
1. Získávání znalostí – vědět, PROČ chci znalost získat --> jedná se o konceptuální stránku učení
2. Získávání dovedností – vědět, JAK dovednosti dosáhnu --> část aplikovaná
Ve světě podnikání jsou však důležité obě složky, jelikož jedna bez druhé nemůže fungovat.
Mentální modely
Každý jedinec reaguje na odlišné podněty jinak. To, co v někom spustí vodopád emocí, může druhého nechat naprosto klidným, jelikož každý jedinec je individuální.
Jakmile začne člověk sdílet své znalosti a zkušenosti (know how i know why) s ostatními, dochází k organizačnímu učení.
Organizace se učí a vzkvétá za předpokladu, že:
· cyklus učení jednotlivce probíhá rychle a hladce
· individuální mentální modely se utvářejí, mění a vyvíjejí
· praktické komunity zůstávají silné a nenarušené
Učení jako reflexe a komunikace
Pomáhá lidem pochopit a sdílet s ostatními mentální modely.
Dva problémy, které mají vliv na organizační učení:
· selhávání v oblasti pochopení a rozvíjení mentálních modelů ovlivňující chování
· selhávání schopnosti jasně formulovat stanoviska a předpoklady
Na tyto problémy existuje „lék“ v podobě rozvoje dvou dovedností, jimiž jsou:
1. reflexe
2. zkoumání
Archetypy systémového myšlení
Nyní si představíme základní typy archetypů systémového myšlení. Jedná se o stav, kdy ve firmě dojde k nějakému problému. Autorka radí, jakými způsoby tyto problémy řešit.
Archetyp číslo 1 – Fixes That Fail
Relevantní situace: řešení vzniklých problémů
Popis: krátkodobé odstraňování symptomů
Strategie pro archetyp:
· oddělit symptomy problému od problému samotného
· připustit si, že řešení pouze zmírňuje účinek symptomů
· přijmout odpovědnost za řešení skutečného problému
· zvážit následky každé z alternativ dlouhodobého řešení a vybrat tu alternativu, která nabízí nejméně škodlivé následky
Archetyp číslo 2 – The Tragedy of the Commons
* alokace – přidělení omezených zdrojů nějakému projektu, procesu
Relevantní situace: alokace zdrojů
Popis: vypovídá o nenasytnosti --> každý se snaží získat maximum ze společného pro sebe, výsledkem je to, že trpí všichni
Strategie pro archetyp:
· identifikace společných sdílených zdrojů
· přiblížení dlouhodobých důsledků vyčerpání těchto zdrojů každému jednotlivci
· vytvořit užší vazbu mezi aktivitami jednotlivce a obecnými cíli organizace
Archetyp číslo 3 – Escalation
Relevantní situace: konkurence, soutěž
Popis:
· jedna strana podnikne kroky, které druhá strana vnímá jako ohrožení
· odpoví tedy akcí, která zvyšuje ohrožení první strany
· postupně se soutěžení zvyšuje a dostává mimo kontrolu
Strategie pro archetyp:
· vymezit základ konkurenčního boje podniku/odvětví, v němž se podniká, položit si otázku à Co odlišuje náš podnik od ostatních?
· Určení nejdůležitějších aktérů v konkurenčním boji
· Určení, co nás může ohrozit
· Zvážení, na co je konkurenční boj zaměřen --> cena, kvalita, rychlost, služby
Archetyp číslo 4 – Shifting the Burden
Relevantní situace: organizační past
Popis: krátkodobé řešení problému má zdánlivě pozitivní výsledky
Strategie pro archetyp:
· Identifikace symptomů problému
· Zjistit všechny dosavadní způsoby, jak byly tyto symptomy dosud odstraňovány
· Určit, jak tyto způsoby odstraňování symptomů ovlivnily lidi, kteří je prováděli
· Navrhnout dlouhodobé řešení problému
· Omezení závislosti na krátkodobém odstraňování problémů
Archetyp číslo 5 – Success to the Succesful
Relevantní situace: Alokace zdrojů
Popis: 2 projekty --> konkurence ve využívání zdrojů
Strategie pro archetyp:
· Zjistit, zda zdroje nejsou rozdělovány podle systému „vítěz bere vše“
· Zajištění více spolupráce než soupeření
· Stanovit cíle tak, aby přesahovaly možnosti jedinců
Archetyp číslo 6 – Drifting goals
Relevantní situace: soustředěnost na cíle
Popis: různé tlaky a napětí mohou odvádět pozornost od toho, čeho se jednotlivec nebo skupina snaží dosáhnout
Strategie pro archetyp:
· Vytvářejte potřebné kapacity v předstihu
· Vyhýbejte se ukvapenému prorokování --> lidé k tomu příliš tíhnou
Co se týče archetypů systémového myšlení, myslím si, že momentálně nejvíce ovlivňuje v negativním měřítku TAP archetyp Escalation. Nemyslím tím všechny členy, ale pociťuji, že potřeba soutěživosti u některých je poměrně vysoká, což do budoucna nemusí vést k dobrým přátelským vztahům, či úspěšnosti firmy. (větší zaměření na soutěživost než na samotnou práci na firmě)
Zda se budeme potýkat i s ostatními typy nevím, každopádně jsem ráda za jejich nastudování, jelikož díky tomu vím, jak v případě projevení určitého archetypu zasáhnout.
8 základních atributů popisujících koncept učící se organizace
1. Učící se organizace není soustředěna pouze na učení --> snaží se i dosahovat svých cílů
2. Učící se organizace respektují systémovou logiku
3. Organizační učení je spojeno s učením jednotlivce
4. K učení dochází postupně od jednoduchého ke složitému
5. K učení dochází prostřednictvím řady drobných neúspěchů
6. Učení většinou probíhá předvídatelným způsobem
7. Organizace se učí ze dvou základních zdrojů – zkušenost vlastní, zkušenosti ostatních
8. Organizace se učí ze dvou základních důvodů – vyhledávání nových možností, využívání stávajících
Jak knihu hodnotím?
Jak jsem již zmínila, kniha pro mě byla velkým přínosem. Nicméně si myslím, že se k ní ještě budu vracet, jelikož znalosti, které jsem z ní čerpala, využijeme v praktické části studia až později.