Esej na knihu
Bohatý táta, chudý táta
Robert T. Kiyosaki
Tuhle knížku mám ve své knihovně už několik let. Do teď jsem ji nepřečetla (shame on me). Upřímně, kdybych ji nepotřebovala ke zkoušce z Hospodaření malého a středního podniku, zase bych její čtení odložila. Přijde mi, že finanční inteligence a finanční gramotnost jsou věci, které vím, že potřebuji znát, ale vyhýbám se jim jako čert křížku. Vždycky mám zkrátka témata, která mě zajímají mnohem více a dávají mi pro to, kde se teď v životě nacházím větší smysl.
Myslím si, že když s knihou jenom souhlasím a po celou dobu čtení neprožiju žádný aha moment, nebyla to ta správná knížka. Takhle nějak jsem to měla s bohatým a chudým tátou. Po celou dobu knížky opakuje pořád dokola ty samé věci. Informace, které jsou z knížky použitelné by stačily na jednu kapitolu. A tak si myslím, že by mi dávalo mnohem větší smysl si ji přečíst v těch asi 15 letech, kdy jsem ji dostala. V té době by mi přišla rozhodně mnohem zajímavější a dala by mi i víc nových poznatků.
Nechci ale knížku úplně zavrhovat. Byly tam asi dvě věci, které mě zaujaly. Jednou z nich je pořád dokola omílaný rozdíl mezi aktivy a pasivy. Z téhle oblasti mě zaujala rada pana Kiyosakiho udržovat pořád stejnou minimální hladinu aktiv. To, co je navíc, můžu použít pro splacení mých výdajů a udržovanou částku na aktivech můžu znovu investovat do aktiv a tím jich vytvořit ještě více. Kdybych se třeba rozhodla udržovat svou minimální hladinu aktiv ve výši 50% mého příjmu, postupně by se navyšovala částka v aktivech i částka, kterou můžu použít na splacení svých výdajů. Další věc, která se mi líbila, byl rozdíl mezi byznysem a zaměstnáním. Podle pana Kiyosakiho je byznys byznysem pouze pokud jej vlastním, ale sama v něm nepracuji. Pokud v něm pracuji, je to moje zaměstnání. To mi přijde jako zajímavá myšlenka.
Co se týká použití v praxi, přijde mi to v tuhle chvíli docela nepoužitelné, protože nemám prostředky, které bych mohla do aktiv investovat. A o tom vlastně pan Kiyosaki mluví v každé kapitole. Nicméně, mi to potvrdilo, že se chci víc do podrobna zaměřit na tuhle oblast jako takovou a dalším krokem pro mě asi bude kniha od pana Tomáše Nekvapila a jeho rychlokurz podnikových financí.
Jako úvod to téhle problematiky knížka Bohatý táta, chudý táta není rozhodně špatná. Myslím, že se opravdu hodí pro starší děti nebo pro rodiče, kteří hledají způsob, jak svoje děti do téhle tématiky zasvětit. Obsahově mi ale přijde tahle knížka hrozně slabá. Ve výsledku je to jako taková ne moc dobře napsaná pohádka, která obsahuje několik zajímavých myšlenek, ale říká jenom co má člověk dělat, ne jak. Napsala bych, že knížka nesplnila moje očekávání, ale vlastně je splnila, protože jsem o moc víc od knihy nečekala. Jak jsem zmiňovala na začátku, že si najdu vždycky témata, která mi dávají větší smysl, než finance, rozhodla jsem se dát si finance o trochu výš a zařadit je mezi svoje priority. Vím, jak moc důležitá součást seberozvoje jsou. Navíc se nedá popřít, že tyhle informace jsou bezpodmínečně potřeba při zakládání a vedení vlastní společnosti, jako třeba teď u našeho budoucího družstva. Vím, že finance jsou hodně široká oblast, která zahrnuje několik odvětví, tak se snad postupně prokoušu všemi aspoň tak, abych mohla říct, že jim dostatečně rozumím.
