Flow
Mihaly Csikszentmihalyi
Co mě motivovalo k přečtení knihy?
Když jsme se na dialogu připravovali na téma flow, pročítala jsem si články a koukala na různá videa o tomto tématu. Postupně jsem se dopracovala až ke knize, která ač byla náročná, byla velmi zajímavá. Zkrátka jsem se chtěla o flow dozvědět co nejvíce, protože je to stav, který mě jednoduše fascinuje, člověk je v něm schopen daleko lepších výkonů a také jsem se chtěla naučit, jak se do něj dostat za pomocí osvědčených technik.
Pozn.: Jelikož jsem čerpala z více zdrojů, informace v mé eseji nebudou obsaženy pouze z této konkrétní knihy.
Co je flow?
Flow, z anglického překladu plynutí, je stav, který probíhá při nějaké činnosti. V tomto stavu jsme do činnosti tak zapálení, že nevnímáme čas nebo primární biologické potřeby (spánek, potřeba pít, jíst…). Může se jednat o velmi náročné činnosti, ve kterých ale naplno využíváme (a rozvíjíme) naše talenty a dovednosti. K flow také může dojít pouze u lidí, kteří mají neustálý trénink a chuť rozvíjet svoji dovednost.
Velmi často bylo v knize zmiňováno štěstí. V jednom rozhovoru s autorem knihy mě zaujala zmínka o tom, že o štěstí lidí dělali výzkum, ze kterého vyšlo, že růst materiálního blahobytu nemá vliv na to, jak štastní lidé jsou. Je tedy potřeba najít si v činnosti vyšší cíl, než je pouze např. vydělat určitý finanční zisk. Činnost by tak ideálně měla pomáhat jak ostatním, tak nám. (A není potřeba mluvit o globálním měřítku, tuto poznámku si můžeme vztáhnout například na tým.)
Při stavu flow se nám vytrácí tzv. amingdala, což je část mozku, která se při všedním životě objevuje jako vnitřní kritik; říká nám, co se nemůže povést a co všechno kvůli potenciálním nástrahám není možné vykonat. Na dialogu jsme tuto část rozebírali a někteří členové týmu namítali, že pocit kritiky ale měli současně s tím, co zažívali z flow. Vyvodili jsme si z toho, že kritika se dělí na dvě části a to: konstruktivní a destruktivní a při flow probíhá právě konstruktivní kritika, která nás může posunout, ale nezničí nám stav, při kterém jsme kreativní.
Také se vylučuje endorfin, který způsobuje pocit štěstí. Po dokončení činnosti se zas vylučuje dopamin, který taktéž způsobuje pocit, že se po činnosti cítíme dobře. Při týmové flow se zase vylučuje serotonin, který nám navozuje pocit sounáležitosti.
Co zažíváme ve stavu flow?
- Naprostá soustředěnost
- Pocit extáze
- Pocit jasnosti
- Pocit vyrovnanosti a klidu
- Vytěsnění času
- Silná vnitřní motivace
Jak se na flow trénovat?
- Vymaňovat se ze své zóny komfortu (dávat si výzvy – ideálě menší výzvy, ale zato v pravidelném měřítku např. každý den jedna výzva)
- Zvídavost a kreativita flow nabuzují à pohybovat se v kreativním prostředí, a naopak omezovat prostředí, ve kterém dochází k opakovanému stresu
Dobré vlivy flow na náš výkon
- O 500 % lepší výkonnost
- O 450 % se lépe učíme
- O 400 % jde nahoru kreativita
Proč je to způsobeno? Jsou zapojeny všechny smysly – ze zkušenosti se tak stává dovednost.
Já a flow – co mi pomáhá?
Do flow jsem se vědomě dostala hlavně při kreativní činnosti, kdy něco tvořím. V řádu posledního měsíce jsem si tedy vždy po flow zkusila udělat reflexi a sepsala si věci, které mi pomáhají se do flow snadněji a rychleji dostat.
- Hudba – pro mě zaručeně objev číslo 1. Dříve jsem si práci s hudbou neuměla představit až do chvíle, kdy jsem zkusila poslouchat pouze instrumentální hudbu. Když jsem poslouchala hudbu, ve které se zpívalo, soustředila jsem se spíš na text písně než na činnost, když zase bylo ticho, začala jsem se brzy nudit. Instrumentální hudba mi tak pomáhá uzavřít se do své „bubliny“ , vytěsnit okolní svět a soustředit se pouze na danou činnost. I při psaní téhle eseje poslouchám. :D
- Jídlo a pití – Ačkoliv se nám při stavu flow daří pocit hladu a žízně úspěšně ignorovat, dřív nebo později se stejně dostaví, a ačkoliv netrvá dlouho si pro občerstvení dojít, je to dost dlouhá doba na to, aby nás to dokázalo z flow vytrhnout. Takže poznámka číslo dvě – vždycky si něco předem připravit na stůl, ať pak nemusím zbytečně odbíhat.
- Mít vizi a cíl – Nemůžu dlouhodobě dělat činnost, aniž bych měla nějaký cíl, na jehož konci bych si řekla: „Tak jsi to dokázala.“ Takže vize a cíle jsou pro mě taky klíčové.
- Dávat si výzvy – Když jsem ve flow, snažím se vždycky si dávat výzvy. Nemusí to být velké výzvy, ale vždy se snažím jít dál než předtím. To mi pomáhá se neustále posouvat. Je však nesmírně důležité si dávat výzvy takové, abychom alespoň dokázali odhadnout naši úspěšnost. Pokud si totiž budeme příliš často dávat výzvy, kterých nebudeme schopni dosáhnout, bude to mít opačný efekt, kterým je demotivace.
Když jsem si dělala na flow reflexe u několika různých činností, (týmová práce při Birthgivingu, tvoření produktů pro můj osobní projekt, posezení s přáteli, kreslení…) došla jsem k závěru, že vždy má flow jeden společný aspekt. Ačkoliv při každé flow zažívám kontrastně rozdílné činnosti, konečný pocit z flow mám vždy velmi podobný. O podobné tématice se zmiňuje M. Csikszentmihahalyi právě ve své knize.
Závěr
Ačkoliv byla kniha velmi náročná, vzala jsem si z ní hodně vědomostí. Nejvíce mi potom pomohlo stanovit si vlastní seznam toho, co mi pomáhá flow nabudit. Myslím si, že kdybychom si tento seznam udělali i v týmu a zároveň ho i dodržovali, pomohlo by nám to vést mnohem úspěšnější dialogy.
