Malý princ
Popis knihy
Knihu Malý princ napsal francouzský spisovatel Antoine de Saint-Exupéry a byla vydána v roce 1943. Je to jedna z nejznámějších pohádek moderní literatury. Autor v ní sám účinkuje. Kniha obsahuje i autorovy ilustrace. Je plná metafor a přirovnání a spousty myšlenek, které si z knihy může odnést každý jiné.
Popis obsahu knihy
Pilot (sám autor) ztroskotává v poušti a potkává Malého prince. Začnou si brzy rozumět (Malý princ pochopí jako jediný jeho primitivní obrázek, který žádný dospělí nechápe) a pilot poslouchá příběh Malého prince, o tom, jak se dostal přes několik různých planet až na planetu Zemi. Popisuje u toho, koho všechno na různých planetkách potkal a na co všechno se jich ptal, stejně jako se neustále ptá pilota.
Princ se stará pouze o svoji planetku, ale odchází z ní, aby objevoval a dozvěděl se co nejvíce od jiných. Potkává různé postavy a popisuje jejich vlastnosti. Na zemi potkává lišku a dozvídá se, že je pro ni jen další osobou, ale když se ,,ochočí“ (spřátelí), tak pro sebe budou jedineční. Poté se střetává s pilotem (jak už zmíněno výše). Na konci princ umírá, protože nemůže na svou planetu nést i své tělo a pilot zprovozní letadlo a odlétá domů.
Proč jsem si knihu vybral
Knihu jsem si vybral, protože je jednoduchá na čtení (na radu kouče se snažím začít číst nejprve jednodušší knihy, abych si zvykl na pravidelné čtení, nejsem totiž velký čtenář). Kromě toho samozřejmě protože obohatí představivost a poukazuje na některé špatné vlastnosti určitých lidí, ze kterých se můžeme poučit (pijan, domýšlivec, dospělí celkově).
Co jsem si z knihy odnesl
V kapitole 10: ,,Kdybych nařídil generálovi, aby se proměnil v mořského ptáka, a on neuposlechl, nebyla by to vina generálova, ale moje.“
-> Musíme od ostatních vyžadovat pouze to co nám mohou nabídnout. Pokud po nich vyžadujeme více, nesmíme se na ně zlobit, když nám to nemohou poskytnout.
V kapitole 13: ,,…měl jsem tehdy revmatický záchvat. Chybí mi pohyb. Nemám čas se jen tak potloukat. Jsem přece vážný člověk.“
-> Kromě neustálého pracovního vysílení, musíme vnímat i okolní svět a odpočinout si, nebo vyhoříme (přivedeme si zlé, možná i zdravotní následky).
V kapitole 21: ,,A pro ten čas, který si své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá“... ,,Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži.“
-> Až něco vybudujeme musíme se o to starat (vztah, firma,…), jsme za to zodpovědní.
Závěr
Kniha se mi četla skvěle a řekl bych, že mi skutečně pomohla dostat se do aktivity čtení. Esej se mi na ní píše už mnohem hůř, protože přečíst tuto knihu je snadné, ale pochopit jí je mnohem obtížnější. Přivedla mě na spoustu myšlenek, ale je mi jasné, že to, co jsem z ní pochopil já teď při čtení, je jen zlomek toho, co se z ní dá vyčíst.
