Stručný popis knihy:

Kniha jednoduše pojednává o myšlenkových mapách jakožto nástroji pro plánování, zaznamenávání či vytváření nových myšlenek.

Kniha pro mne byla zajímavě strukturovaná. Každá kapitola začínala právě myšlenkovou mapou, která stručně představila co se v kapitole dozvíme. Následně bylo teoretické povídání o daném tématu a jak při něm využít myšlenkovou mapu. A k tomu všemu byl i příklad ze života, který byl v odděleném barevném rámečku, aby se čtenář dobře orientoval.

Kniha je rozšířena o webové stránky, kde lze najít další informace.  

Co mi kniha přinesla?

Principy:

Autor uvádí, že mapy nám pomáhají využívat náš mozek komplexněji (levou i pravou část mozku). Toho docílíme právě užíváním zásad pro myšlenkové mapy. Obecně řečeno Myšlenkové mapy fungují na organických principech, které v přírodě běžně potkáme a i proto jsou tak efektivním nástrojem.

Co dále mapám dodává na efektivnosti je fakt, že veškerý náš proces je zaznamenán na jednom listu papíru, čímž dosáhneme větší přehlednosti a ucelenosti veškerého obrazu našich myšlenek.

Co dodržovat? pokud chceme využít potenciál myšlenkových map co nejvíce je zapotřebí dodržovat tyto zásady:

1. Začínáme vždy centrálním obrázkem: ten nám má charakterizovat a evokovat co bude cílem naší mapy. Případně doplnit souvisejícím nadpisem. Centrální obrázek kreslíme doprostřed stránky tak abychom měli co nejvíce prostoru na další tvoření
2. Poté co máme centrální obrázek, zapisujeme základní třídící principy, které nám určují větve první úrovně. Jinými slovy popisují různé úhly pohledů na danou problematiku. 
3. Větve vedeme organicky (nelineárně). To pomáhá mozku si lépe zapamatovat, uchovat a evokovat další či související myšlenky. Mustrem nám může být žilkování na obyčejných listech. Další zásadou, co se větví týče, je, že čím dále jsme od centrálního obrázku, tím je daná větev užší. Tím kopírujeme křivky, které jsou v přírodě běžné a pro náš mozek tak přirozenější.
4. Na každou větev patří právě 1 slovo. Je to z důvodu, že myšlenkové mapy fungují na bázi našich asociacích. A právě 1 slovo nám ukáže více možností než celé souvětí.
5.  Využívejte obrázky: I takto náš mozek funguje. Někdy je prostý obrázek přesnější než sto jiných slov.
6. Využívejte barvy: i díky barvám v mozku aktivujete kreativní část, která nám pak pomáhá přicházet na nové nápady a myšlenky. Nehledě na to, že se pak mapa stává přehlednější. Kolik barev není určeno, samozřejmě čím víc tím líp, nicméně autor uvádí, že minimem jsou tři odlišné barvy.

Plánování:

Mapy jsou (alespoň podle mého a autorova názoru) skvělím nástrojem pro plánování. Ať už se jedná o plánování čehokoliv: schůzka;telefonní rozhovor; prezentace; týdenní, měsíční, roční a nebo jen denní plán. 

 Třídící systém vám zde pomůže rozložit celek na mnoho menších úhlů pohledů, které vám u plánování pomohou zohlednit větší množství aspektů k úspěchu.

Pokud si vezmeme například plánování času, třeba roční plán, základní třídící systém zde může reprezentovat jednotlivé měsíce, ty se pak mohou větvit na jednotlivé týdny, dny, hodiny, činnosti. 

Pokud plánujeme již konkrétní činnost napříklád schůzku jakéhokoliv typu telefonní či osobní, za účelem vyjednávání nebo prezentace. Základní třídící systém nás zde může navést k otázkám: co potřebuji PŘED,PŘI,PO prezentaci?. Následné větve se pak liší od typu schůzky.

Prezentace:

Myšlenkové mapy jsou i vhodnou formou pro prezentování. Jelikož na jednotlivých větvích máte pouze klíčové slovo nestane se vám, jakožto řečníkovi, ani posluchačům, že by se někde ztratili, protože vše mají pořád před očima (pokud mapu promítáte). 

Tím tak bojujete proti Von Restorfovu efektu, který popisuje, zjednodušeně, co si posluchač zapamatuje. Jelikož prezentace je formou studia tak nejlépe si vybavíme její začátek a konec. Vše ostatní se nám do paměti ukládá s klesající tendencí. Tento fakt můžeme potlačit. Protože náš mozek si také zapamatuje ty věci, které v průběhu prezentace zopakujete, čím vícekrát, tím spíš. 

Vedení lidí:

zpětná vazba:

Myšlenkové mapy jsou i nástrojem pro zpětnou vazbu. Výhodou je (opět), že máme vše na jednom listu papíru. Třídící princip zde může zastupovat: silné, slabé stránky a co je potřeba zlepšit. Tento třídící princip také můžete barevně odlišit což dodá na přehlednosti.

Autor radí, že pokud si jdeme pro zpětnou vazbu je dobré si nejdříve udělat i svoji vlastní zpětnovazební myšlenkovou mapu. To nám pomůže zamyslet se sami nad sebou a zároveň pak můžeme porovnávat i to jak působíme na své okolí. Výsledkem pak může být i objasnění nejasností mezi účastníky a následně mohou vytvořit spojenou myšlenkovou mapu, která nejlépe vystihuje realitu (protože pravda je vždy někde uprostřed)

tajemství vedení lidí:

• mentorování: naučit sledovat celkový obrázek, inspirovat, předávat pozitivní hodnoty a vztah ke vzdělání.
• imaginace: představovat si co by se mohlo a mělo udělat, a pak tak učinit! 
• kontakty: je potřeba je nejen mít, ale i znát. Například je vhodné vytvořit si mnemotechnické pomůcky pro zapamatování nejen jmen, ale též i tváří.
• denní snění: pilíř pro kreativitu. Symbolizuje relax, meditaci a odpočinek, tím tak uklidníme naši mysl a necháme rozkvést naše asociace a nápady přijdou samy
• multitasking: tím je zde myšleno mít přehled o celkovém obrázku. Vést k dlouhodobějším cílů a nikoliv jen od úkolu k úkolu. I tak je potřeba mít pořádek v myšlenkách a zaměřovat se na priority
• asociace: zvláště důležité pro tvorbu nových nápadů a spojení. Důležitou součástí pokud využíváme myšlenkové mapy. 
• trpělivost: 
• úspěch: pokud poskládáme písmenka ze všech osmi slov vyjde nám slovo MIND MAPS, to autor vysvětluje tak, že právě myšlenkové mapy nás mohou dovést k úspěchu, protože právě tento nástroj organizuje naši mysl a pomáhá nám plánovat, vést a prezentovat.

Brainstorming:

Jednou z hlavních myšlenek co si z knihy odnáším je autorův pohled na skupinový brainstorming a proces jak by měl vznikat.

Podle autora je brainstorming ve velkých skupinách neefektivní a proto radí aby si nejdříve každý účastník vytvořil svůj vlastní a zanesl jej do myšlenkové mapy. postup radí následující: 

1. Načmárat mapku: zachytit všechny jeho myšlenky jak nejrychleji to jde bez přemýšlení 
2. oprava a revize: po odpočinku vzít tyto poznatky a překreslit mapku do již strukturované odpovídající zásadám myšlenkové mapy
3. inkubace: dopřát si další odpočinek a odstup aby si náš mozek mohl odpočinout a paprskovité myšlení mohlo vletět do nejzazších částí mozku.
4. druhá oprava a revize: opakujeme 1. a 2. kde přihlížíme k novým i starým myšlenkám a spojujeme je dohromady.
5. Finální mapa: v této fázi hledáme ponaučení či řešení problému a můžeme dále pokračovat v mapě či si dopřát další inkubační dobu.

Následná postup pro skupinový skupinový brainstorming podle autora je, že by se měla sejít skupinka po 3 - 5 lidech, kde budou své myšlenky a závěry dávat dohromady podle stejného postupu jako pro individuální brainstorming. Výsledkem je větší angažovanost jedinců i proto, že každý je vlastně vlastníkem celku a tak k výsledku cítí větší zodpovědnost a ztratí ostych. 

Následná fáze už je jen ve setkání všech dohromady a postupují dle stejného mustru jako v předchozích případech: (načmárat mapku, opravit a revidovat ji, dopřát si inkubační dobu, znovu opravit a revidovat a následně finalizovat). Díky tomuto postupu se do procesu tvoření zapojí daleko více jednotlivců než když skupinový brainstorming nastane hned (bez individuální přípravy) a následný efekt je obdobný jako při sdílené vizi - větší závazek k finálnímu dílu a větší motivace vykonat jej.

Metody:

Metody v knize jsou popsány pouze jen okrajově a následně jsou přepracované do myšlenkových map.

Plánování scénářů: jedná se o strategický manažerský nástroj. Díky této technice můžeme nahlížet na budoucnost firmy z různých úhlů pohledů. Mapy nám zde pomáhají probudit mozek a nalézt tak veškeré možnosti a jejich řešení. V myšlenkové mapě se můžeme zaměřit nejdříve na externí síly a jaké mohou mít dopady na firmu; Na tuto změnu pak můžeme nalézt různé scénáře dopadu: nejlepší, nejhorší,  střední; Na základě toho si můžeme všimnout jistých vzorců jak by firma měla reagovat na změny; Díky tomu si firma může vybudovat strategii jak na tyto změnu může a bude reagovat; Poslední fází je odhalit si indikátory nebo signály, abychom mohli včas reagovat na změnu.

PEST - politická, ekonomická, sociální a technologická situace: Jedná se o analýzu vnějšího prostředí což znamená, že ani jeden z těchto vnějších vlivů nemůžeme přímo ovlivnit. Myšlenkové mapy nám zde mohou pomoci hlavně při brainstormingu abychom zohlednili vše.

Porterův model pěti hybridních sil: Jedná se o nástroj, který nám pomáhá předvídat příležitosti a hrozby z konkurenčního prostředí a díky tomu si připravit odpovídající strategii. Jako hybridní síly zkoumáme dodavatele, odběratele (poptávka), konkurenční boj, noví účastníci, náhražky (substituty)

Balanced Scorecard: nástroj pro strategický management určený k ujasnění vize a strategie a jejich následné překlopení do akčních kroků. Tento nástroj pohlíží na firmu ze čtyř perspektiv: učení se a růst; operační procesy; zákazníci; finance; tyto perspektivy jsou na sobě zároveň závislé - ovlivňují se.  

Matice růst - podíl BCG:  metoda pro plánování obchodního portfolia. Rozděluje divize, produktové řady či služby a produkty podle dvou hledisek: generování příjmů (podíl na trhu) a nutnosti investice (růst trhu) do čtyř kategorií: Hvězdy (velký výnos a malá investice); Otazníky (malý výnos i nutnost investice); Dojné krávy (velká výnos i nutnost investice); bídní psi (malý výnos a velká nutnost investice).

Porterův hodnotový řetězec: - identifikace konkurenčních výhod a hodnot pro zákazníka. Rozděluje aktivity na primární (logistika na příjmu, operace, logistika na výstupu, marketing a prodeje, servis) a podpůrné (infrastruktura, management lidských zdrojů, technologie, podpora)

McKinseyho “Rámec 7S”: tento rámec nám definuje oblasti, které musíme zohlednit při naplňování své strategie: sdílené hodnoty; strategie (kroky k dosažení cílů); struktura; systémy (finanční, najímání zaměstnanců, povyšování, hodnocení, komunikační, informační); schopnosti (manažerů či zaměstnanců, jejich povahy); sbor zaměstnanců (počet, kompetence, pozice) 

Marketingový mix 4P: Produkt, cena, místo (distribuce), propagace

Životní cyklus produktu: Uvedení, růst, zralost, úpadek. Myšlenkové mapy nám zde mohou pomoci o jednotlivých fázích přemýšlet v závislosti na již změném marketingovém mixu 4P. A to tak že jako základní třídící princip uvedeme jednotlivé fáze a do druhé úrovně větví k jednotlivým fázím přidáme všechny části marketingového mixu.

Analýza SWOT: silné a slabé stránky; hrozby a příležitosti.

Závěr:

Z knihy si odnáším hlavní zásady, které mohu využít nejen pro plánování, ale i pro vytváření nových myšlenek, což je vlastně to nejhlavnější co myšlenkové mapy přináší. 

Závazek vůči knize:

Alespoň jednou vyzkoušet brainstorming podle návodu v knize.

využívat myšlenkové mapy pro plánování.

Kniha: Myšlenkové mapy v byznysu, Autor: Tony Buzan a Chris Griffiths