NAŠE SKVĚLÁ FIRMA – Miroslav Oupic
Knihu jsem našla náhodně na webových stránkách Alzy, kdy jsem musela objednat dárek pro taťku k narozeninám. Bylo to během karantény, kdy nebyl žádný přístup do knihovny nebo knihkupectví. Rozhodla jsem se tedy, že si přečtu nějakou lehkou knížku na odreagování a podpořím české nakladatelství i spisovatele.
Kniha byla opravdu krátká a rychle čitelná. Je dobré si čas od času přečíst neodbornou knihu, ale knihu pouze s nějakým příběhem. Nakonec i něco malého si odnáším z této knihy.
Celý příběh se odehrává v jedné skvělé firmě. Tedy takto je alespoň vždy prezentována, ale nikdo neví, co se děje uvnitř. A to, co se děje uvnitř, bych nerada zažila třeba ve své firmě nebo ve firmě, kde budu pracovat. Ano, vždy narazíš alespoň na jednu osobu, s kterou nebudeš vycházet nebo ti bude vadit její chování. Ale to, co odehrávalo tady, byl mazec.
- Ve firmě vládla šílená hierarchie, kdy manažeři byli ti nadřazení, vládli světu a ostatní byli jen poddaní a dělali jim sluhy.
- V každém patře byl jiný koberec nebo lino i vybavení celého patra. Lišilo se to podle toho, kdo v tom patře pracoval. Manažeři měli červený koberec a každý svou kancelář s asistentkou a TV. Ostatní, jako třeba účetní a hostesky měli open office.
- Co se týče zakázek pro jejich zákazníky, absolutně nemysleli na ně, ale na sebe. Snažili se najít vždy tu nejhorší a nejdražší cestu. Tím pádem zákazníka mohli ztratit nebo ho nechat zbankrotovat.
- Velice vtipné bylo, že nad každým zaměstnancem měli obrovskou kontrolu. Viděli každý krok, co udělá. Dokonce kontrolovali i jak dlouho zaměstnanec tráví čas na záchodě. Každý měsíc posílali stupínek vítězů, kteří trávili na záchodě nejdéle času.
- Když byly vánoční svátky, velká šéfka měla proslov, ať si všichni užijí dovolenou s rodinou. No, jenže pak v práci nakázali některým zaměstnancům, že musejí být v práci, kdyby náhodou přišel nový klient. Samozřejmě to nakázali hlavně těm, kteří měli děti nebo vnoučátka.
- Hazardovali se zaměstnaneckými výplatami. Každý měsíc sázeli na nějaký fotbalový zápas nebo zimní sporty. Všichni byly zamčení v místnosti, aby fandili někomu, kdo může prohrát jejich měsíční výplaty.
- Každý měsíc vyhlašovali zaměstnance měsíce, ten pak ale musel zaplatil občerstvení pro všechny ve firmě. Nechyběl tam ani nejhorší zaměstnanec měsíce. Toho za trest drželi z okna vzhůru nohama a pokřikovali na něj.
- Ve firmě měli hostesky, se kterými si mohli užívat pouze manažeři, kteří to měli ve smlouvě.
- Jejich největší šéfka a majitelka firmy se ve firmě ukázala jednou maximálně jednou za měsíc a spala se zaměstnanci.
Knížka pro mne byla oddech a některé věci tam jsou opravdu nesmyslné. Ale musím říct, že mi to otevřelo trochu oči. Nedovedu se představit, že by se třeba jedna věc měla stát v mé firmě nebo ve firmě, kde budu pracovat. Už se mi samozřejmě stalo, že jsem narazila na pár lidí, kteří měli rozdílné myšlení jako já a práce s nimi mi absolutně nevyhovovala, ale tak jsem se alespoň přiučila novým věcem.
„Naše skvělá firma“ ani moc nedoporučuji. Je to opravdu trochu nereálný děj, ale oddechová knížka.
