Od nápadu k podnikatelskému plánu
Ivana Svobodová a Michal Andera
„Podnikání je trochu sázka“[1].a je jen čistě na nás jestli si i my vsadíme. Samozřejmě že tyto sázky a rozhodnutí s sebou nesou spousty odvahy a určitá rizika. Výše rizik stoupá s výší sázky. Každý se rozhoduje podle sebe, podle vlastních zkušeností, jestli si vsadí, a tudíž jestli začne podnikat nebo ne. Proto jsem se i já rozhodla v této práci interpretovat na vlastních zkušenostech knihu Od nápadu k podnikatelskému plánu od autorů Ivany Svobodové a Michala Andery.
“Na začátku každého úspěšného podnikání je jedinečná myšlenka a odvážný jedinec nebo tým“[2]. Když člověk dostane nápad, má ještě velký kus práce před sebou. Proto je velmi důležitá motivace jedince. Bez motivace je totiž myšlenka skoro zbytečná, protože s ní pravděpodobně nebudeme dál pracovat a žádný projekt nejspíš ani nevznikne.
Já jsem svoji myšlenku na podnikání objevila, když jsem si povídala s kamarádkou ve škole. Dohodly jsme se na spolupráci, později jsme si ujasnily motivaci, kam druh našeho podnikání spadá a co od projektu vlastně čekáme. Naše motivace byla na vrcholu a my jsme si myslely, že změníme svět. Během práce na projektu se naše nadšení trochu vytrácelo. Naštěstí jsme v týmu dvě a navzájem se motivovaly natolik, že na projektu stále pracujeme. Výhodou práce v týmu není jen vzájemná motivace, ale možnost komunikace ohledně strategických rozhodnutí, rozdělení zodpovědnosti nebo vzájemné doplňování se ve skillech. Jistou nevýhodou je rozdělování zisku a taky může docházet k problémům, pokud každý v týmu má jinou vizi či cíle. Rozhodnutí, komu co za co stojí, je zcela individuální.
V první fázi, čili hledání nápadu, je velmi důležitá kreativita a umět si věci nebo řešení problému představit. Při hledání správného nápadu nebo řešení používáme dva typy myšlení: jedním je analytický přístup na základě předchozí situace (konvergentní) a druhým je umění udělat kroky zpět, hledat alternativy a kreativně se zamyslet (divergentní).
Pro vytvoření seznamu nápadů lze použít několika technik. Mezi jednu z nejoblíbenějších patří např. brainstorming, kdy je hlavním cílem sepsat co nejvíce myšlenek v krátkém čase. Tato technika je určena pro spíše extrovertní povahy. Technika nesoucí název 6-8-5 zapojuje kreativní jedince. Čísla nejsou náhodná: číslo 6 nám udává počet políček na každé straně papíru, 8- počet nápadů, které zakreslíme do políček a 5 je čas v minutách. Tonymu Buzanovi můžeme poděkovat za myšlenkové mapy, které se velmi jednoduše vytvoří a mohou v sobě nést důležité informace. Doprostřed papíru napíšeme téma, které zrovna řešíme a kolem dokola kreslíme šipky a na konec každé šipky napíšeme téma úzce související s tím hlavním.
Jako zdroje nápadů můžeme využít předchozí zaměstnání, inspirovat se zahraničním trhem (Slevomat.cz), legislativou státu (EET) nebo například reagovat na demografické změny (dospívající x důchodci).
Aktuálně jsme z mraku nápadů vybrali top 5 a musíme ověřit, které z nich jsou realizovatelné a jestli je to právě naše podnikatelská příležitost. Jedná se o neuspokojenou potřebu trhu? Inovaci? Nebo možnost lépe využít doposud nevyužité zdroje? Pokud jsme si na nějakou z právě položených otázek odpověděli ano, pak jsme nejspíš našli podnikatelskou příležitost. Pro příklad si můžeme uvést rohlik.cz (dováží potraviny až ke dveřím), festival Colours of Ostrava (akce v nevyužitých prostorách v Ostravě, na kterou přijíždí tisíce diváku) nebo Airbnb (pronájem pokoje/bytu/domu za levnější cenu než hotel).
Co je důležité probrat, než založím firmu s někým nebo sám/sama? Na začátku si musíme ujasnit, kolik času tomu jsme každý schopný věnovat. Jak moc jsme ochotni riskovat – je důležité mít stále na paměti, že risk je zisk. Nebo taky prohra. V neposlední řadě si musíme ujasnit hodnoty a klíčové strategické otázky a také právní normu. Když si urovnáme tyto aspekty v naší mysli, jsme v situaci, kdy máme nápad, máme tým a ještě musíme ověřit, jestli podobný nebo stejný nápad neměl už někdo jiný a zda by o náš produkt měli zákazníci zájem.
Na zjištění rizika v těchto ohledech můžeme použít metody Lean startup (optimalizuje procesy, snižuje plýtvání časem a energií – nevyrábět nepotřebný produkt) nebo Design thinking (pozorování, testování zákazníků, rozhovory o potencionálním produktu/službě)
Dalším významným krokem je podnikatelský plán. Do podnikatelského plánu musíme vždy uvést charakteristiku produktu, analýzu trhu a zákazníka, cílovou skupinu (poptávka dvojího typu), analýzu konkurence, personál, marketing, finanční plán (příjmy, výdaje, výdaje nutné na rozjezd, investice, cash flow, bod zvratu), analýzu rizik a vyhodnocení projektu. Při vytváření podnikatelského plánu musí být dodrženy tyto zásady: srozumitelnost, pravdivost, reálnost, uvádění zdrojů, přehlednost. Nejen že je to velmi důležité pro nás, ale tyto materiály mohou později např. posloužit potenciálnímu investorovi.
Při zakládání rychle rostoucích firem často dochází ke změnění vlastnické struktury. Investoři vstupují, inovují a vystupují a v poměru investice si nechávají i podíly. V této souvislosti existuje pojem Crowdfounding, který označuje alternativní zdroj financování firem. V podstatě se jedná o on-line sbírku finančních prostředků a pro firmy, které tam chtějí žádat investory, je důležitá příprava předem. Tento systém financování se rozděluje na 4 typy: Dárcovský (charita, veřejně prospěšné projekty), odměnový (pre-order model, investor dostane odměnu potom), půjčkový (zhodnocování prostředků investora) a podílový (podíl ve firmě). Tato kampaň se skládá z několika částí. Záleží o jaký projekt se jedná, jestli jde o produkt/službu, jaký máme budget na propagaci apod.
Jednou z částí je pitch projektu. V našem případě by měl základní pitch vypadal takto „ Mrkmrkev pro supermarkety umožňuje udržitelné zpracování ovoce a zeleniny, a tím přináší možnost podílet se na reusingu potravin na rozdíl od běžného vyhazování a znehodnocování jídla“.
Pro náš projekt jsme aktuálně udělaly ověření MVP, zúžily si cílovou skupinou a pomalu začínáme s podnikatelským plánem. Po přečtení knížky mi ale vyplavaly na povrch otázky, zdali opravdu řešíme potřebu zákazníka. Zda neslučujeme dva podnikatelské nápady do jednoho a jestli i teď máme dobře zvolenou cílovou skupinu. Všechny tyto problémy, se kterými se v projektu setkáváme a které jsem měla možnost si po přečtení knížky uvědomit, beru jako možnost posouvat sebe i projekt dál a všímat si věcí, které jsem doteď jen přešla. Rozhodně ale vím, že já si vsadit aspoň zkusím!
[1] SVOBODOVÁ, Ivana a Michal ANDERA. Od nápadu k podnikatelskému plánu: jak hledat a rozvíjet podnikatelské příležitosti. Praha: Grada, 2017. [1]ISBN 978-80-271-0407-9 str 13
[2] SVOBODOVÁ, Ivana a Michal ANDERA. Od nápadu k podnikatelskému plánu: jak hledat a rozvíjet podnikatelské příležitosti. Praha: Grada, 2017. [2]ISBN 978-80-271-0407-9 str 12