ODKUD SE BEROU DOBRÉ NÁPADY?
Úvod:
Autor knihy “odkud se berou dobré nápady” Steven Johnson, ve své knize zachycuje průběh zrození inovativního nápadu, pomoci různých historických a vědeckých příkladů se snaží vysvětlit, za jakých podmínek se vytvářejí inovativní nápady.
Často se odkazuje na historické události, různé chemické a biologické procesy, průzkumy,sociální experimenty a názory odborníků. Vysvětluje vznik inovativního nápadu do nejpodrobnějších detailů. Popisuje jakou roli v tom hrají různé chemické prvky a jak náš proces vzniku inovativního nápadu napodobuje přírodu. Některé jeho myšlenky ruší stereotypy, některé ale potrzují naše domněnky.
Proč jsem zvolil tuto knížku?
Zajímalo mně, jak vlastně inovativní nápady vznikají, jaké různé faktory to mohou ovlivnit, a co bych na sobě mohl zlepšit abych posílil svou kreativitu.
Klíčové myšlenky:
Vždy si zapisujte jakýkoliv svůj nápad jak velký tak i malý, ideálně to speciálně vyhrazeného deníku. I z menšího nápadu se může jednou vyvinout průkopnické řešení nějakého problému.
Nápady musejí jít z dobou, může se stát, že Vás napadne něco co buď předbíhá technologický rozvoj nebo společnost zatím není připravena ten nápad pochopit a akceptovat.
Buďte trpělivý, inovativní nápad nevzniká lusknutím prstu, je dlouhý proces, Stephen to pojmenoval “pomalé tušení”, jednou Vás něco napadne, furt si to budete držet v hlavě a až po nějaké dlouhé době ho realizujete v praxi. Tudíž některé nápady prostě potřebují čas.
Inovativní nápad je jakási mozaika, jejíž první kostkou myšlenka (nápad) a k tomu aby mozaika byla kompletní, potřebuje pokračování, názory a myšlenky jíních lidi. Je lepší tvořit ve velký skupině lidi , kde si každý bude mít možnost se projevit a vyjádřit svojí myšlenku či názor a tím přispět ke vzniku inovativního nápadu. Cílem je aby se skupině podařilo vytvořit tzv. “síťové myšlení” , které je mnohem produktivnější než myšlení jednotlivce. Prostředí musí umožnit, sdílet myšlenky tak, aby byli zaznamenáni a ne propadli. Mezi myšlenky nesmí být zdi, které by bránily myšlenkám v náhodném a šťastném potkávání. Například spousta inovativních nápadů 19. a 20. století se zrodily v kavárnách, kde lidi z různých oborů a s odlišnými zájmy se scházeli, a sdíleli mezi sebou své nápady,postřehy,myslěnky a názory. Ideálním příkladem jsou literární žánry, veškeré nové žánry vznikaly prostřednictvím sítě sdílených signálů mezi umělci. V druhé polovině 20 století se zjistilo že významnou roli v budování vhodného prostředí hrají prostory, které by měli být přizpůsobivý novým potřebám týmů, tzv. modulární.
Různorodost je pro inovace velmi podstatná, čím máte různorodější tým, tím máte více úhlů pohledů na problém a odlišných návrhu na jeho řešení. Ale i jednotlivec by si měl, snažit být různorodý, například: zabývat se různými totálně odlišnými od sebe koníčky, to především vytváří vaší vlastní sdílenou síť mezi koníčky a přesně tohle rozvíjí vaší kreativitu. Podle Stevena multitasking nesmírně podporuje růst naše kreativity.
Říká se, že všechno nové je dobře zapomenuté staré, a často inovace může být podání starého nápadu na novo. Jde o tzv. recyklaci.
Na závěr…. Nebojte se dělat chyby, spousta inovaci vzniklo kvůli chybám. “Pokud máte pravdu tak jste se nikam neposunuli , avšak pokud máte chybu, nutí Vás to prozkoumávat jiné cesty”
Splnilo to mé očekávání ?
Jsem více než spokojený s hlavními myšlenkami této knížky, ztotožňují se s nimi, a na některé věci po přečtení této knihy se dívám úplně jinak.
Avšak musím podotknout že to byla nejnáročnější četba v mém životě. Steven mě překvapil a zároveň zarazil tím, jakým způsobem to vysvětluje. Nekonečné vědecké odkazy, používání velkého počtu odborných vědeckých termínu mě docela mátlo a velmi těžce se mi dařilo zachovat pozornost. Líbily se mi některé příklady skutečných událostech, které poukazovaly na výhody týmové práce, byli naprosto vynikající.
Knížku spíše doporučuji, pokud vás zajímá jak inovativní nápady vznikají, tak skutečně najdete v této knize odpovědi. Navíc k tomu, Stevensový rady, jak bychom mohli přispět vzniku inovativních nápadů, jsou velmi výstižné a užitečné. Shrnutí těch rad považují za jakýsi “manifest” našeho studijního oboru, a většinu z těch rad už využíváme v praxi při studiu.