Většina lidí pracujících v moderních společnostech vykonává mentální práci. To znamená, že vytvářejí, systematizují a používají znalosti. Aby společnost mohla za těchto podmínek zůstat konkurenceschopná, musí se stát učící se organizací. Tento termín se týká organizace, jejíž zaměstnanci jsou neustále zapojeni do procesu osobního a kolektivního vzdělávání a profesního rozvoje, osvojování a testování v praxi různých modelů myšlení a přístupů k řešení problémů.

 Výcviková organizace má následující charakteristiku:

 - má jasné cíle, vizi budoucnosti a hodnoty.

 - v těchto organizacích je silně podporována komunikace zaměstnanců mezi sebou.

 - činnosti těchto organizací jsou založeny na systémovém myšlení – schopnost vytvořit obecný obraz jednotlivých prvků.

 Učící se organizace je založena na dvou psychologických faktorech:

 Za prvé, každý se přirozeně zajímá o řešení problémů, zbývá jen užitečně využít tuto vlastní touhu po všech lidech, aby se učili nové věci.

 Za druhé, práce pro moderního člověka je víc než jen způsob, jak vydělat peníze. Především by to mělo přinést uspokojení.

Učící se organizace se vyznačuje tím, že ve své činnosti používá pět principů nebo „disciplín“, jejichž kombinace vytváří synergický účinek:

Systémové myšlení. Stejně jako živý organismus je podnikání komplexním systémem, jehož každý prvek ovlivňuje všechny ostatní. Když věnujeme pozornost jednotlivým prvkům, přestáváme vidět les za stromy. Systémové myšlení - „pátá disciplína“ - umožňuje zkombinovat všechny „učební disciplíny“ do uspořádaného celku.

Osobní vylepšení. Projevuje se v neustálém přání jednotlivce objasnit jeho názory a myšlenky, vyvinout toleranci vůči názorům jiných lidí, k nezaujatému vnímání reality. Touha po sebezdokonalování je základem osobního a organizačního rozvoje.

Analýza inteligentních modelů. Hluboko zakořeněné představy o tom, jak je realita strukturována, musí být neustále a kriticky analyzována a závěry z této analýzy by měly být zohledněny v rozhodovacím procesu.

Vypracování společné vize. Členové by měli sdílet společné cíle a hodnoty. Pro vytvoření společné vize týmu nestačí jednoduché prohlášení o poslání společnosti.

Týmový trénink. Úspěšné týmy se stávají takovými, že se jejich členové učí jednat jako celek a kombinovaný intelektuální potenciál skupiny převyšuje potenciál každého z jejích členů.

 Tato kniha je skutečným skladištěm pro studenty Tiimiakatémia, ale nejen to: je užitečná pro každou společnost, která chce jít s moderní společností. Celá teorie je prezentována přístupným a srozumitelným způsobem. Základní fakta ukazují to, že konflikt a debata jsou jedním z hlavních mechanismů úspěchu.

 Díky knize jsem si znovu připomněla, že život a práce by se měli považovat za tvorbu, protože kreativní a alternativní pohledy na situaci mohou problém vyřešit netradičně a lépe.

 Koncept reality je něco, co je třeba pravidelně analyzovat, aby se stala moderní konkurenční organizací.

 Doporučuju tedy přečíst tuto knihu každému, kdo se zajímá o teorii a praxi učící se organizace, jejímž cílem je rozvíjet odpovědnost, zaměřit se na společné cíle všech zaměstnanců: od běžných zaměstnanců po top manažery a generální ředitele.

Kniha: Pátá disciplína: Teorie a praxe učící se organizace, Autor: Peter M. Senge